Oblíbená verneovka získala víc než nový kabát, v převyprávění Ondřeje Neffa prošla zásadními změnami. Byl to šťastný způsob, jak knihu slavného autora nabídnout dalšímu publiku? Komu je osekaná verze díla určena? A potřebují dnes čtenáři „nového“ a „jiného“ Julese Verna?
JV
Jules Verne
Náměty a motivy Vernových románů nabízejí různé možnosti třídění.
Čtvrtý román Podivuhodných cest (1866) je u nás méně známý. Přesto náleží ke klasickým verneovkám.
Říci, že je Zajatec pustin (1891) „poslední dobrý Vernův román“, by bylo přehnané. Ještě po něm přece tvůrce Podivuhodných cest vydal u Hetzela i taková díla jako Vynález zkázy (1896) anebo Výstředníkovu závěť (1898). Ale - pravda, tolik už takových verneovek nebylo a tato je možná tou „poslední klasickou“. I když málo známou!
