Psát o smrti dítěte je ošemetné. Pokud autor nečerpá ze svého života, snadno se tím vystavuje podezření, že mu jde o laciný efekt. A jestliže líčí svůj skutečný zážitek, je velmi těžké najít přijatelnou formu.
Jan Wolkers
Nakladatelství Lidové noviny splácí nyní dluh nejen jednomu z nejlepších romanopisců moderní nizozemské literatury, ale i jeho překladatelce Olze Krijtové. Ta román Růže z masa připravila pro vydání již na konci 60. let.
Daniela zase dneska ráno zlobí nervy. Sedí celý roztřesený na pelesti. Dívá se ven. Vzduch je ocelově modrý a posetý jasnými hvězdami jako tmavý papír nebe propíchaný mrňavými dírkami. Někde mezi bloky domů řinčí kovové basy s láhvemi mléka. Několik pouličních lamp, které je odtud vidět, vrhá slabé, neskutečné světlo na lesklý, ušlapaný a špinavý sníh...
V 60. a 70. letech byl Wolkers výraznou postavou nizozemského kulturního života s pověstí bohéma a buřiče – prakticky každá jeho kniha působí rozruch pro erotický náboj i naturalistické a morbidní scény, což ovšem vede k tomu, že co kniha, to bestseller.