Autorka se snaží pochopit především sebe samu, ale i dobu, ve které žije a píše. Pohrává si se slovesy a opakováními, literárními reminiscencemi či odkazy. V duchu těchto vnitřních stimulů není vůbec náhodné abecední řazení básní. Nejen proto, že onou použitou abecedou je cyrilice, o níž se už jistou dobu soudí, že pozvolna umírá.
Azbuka na želanijata
Dimana Ivanova: Azbuka na želanijata (Abeceda přání). Scalino, Sofia, 2016, 76 s.