E. L. Doctorow: Homer a Langley. Přel. Veronika Volhejnová, Euromedia-Odeon, Praha, 2010, 176 s.
Nejnovější román slavného amerického spisovatele E. L. Doctorowa (nar. 1931) Homer a Langley vyšel v originále v září 2009 a za necelý rok se objevilo i české vydání (a to krátce poté, co v Mladé frontě vyšly také Povídky o skvělé zemi).
Kdo nikdy neslyšel o tom, že příběh bratrů Collyerových není smyšlený, ale naopak strašlivě skutečný, může se jen dohadovat, že Homer, píšící svůj příběh na psacím stroji pro slepce inspirován svojí částečně vysněnou francouzskou múzou Jacqueline volá po bratrovi už zřejmě na samém konci svých životních sil, když umírá hlady, a Langley po oné strašné ráně, která k Homerovi dolehla i v jeho hluchotě, už v tu chvíli není nejspíše naživu.
Milování brala zcela věcně. Slyšel jsem, že Evropanky s ním tolik nenadělají jako naše ženy, že ho prostě považují za další přirozenou potřebu, stejně samozřejmou jako hlad nebo žízeň. Můžete tedy Julii považovat za nestydu od přírody, ale ona byla víc než to, byla ctižádostivá, a proto také, když se propracovala do mé postele, začala Siobhan komandovat, jako by se cvičila pro postavení paní domu.
