Ian McEwan: Na Chesilské pláži. Přel. Ladislav Šenkyřík, Odeon, Praha, 2007, 125 s.
Podpoříte provoz našich stránek.
Z dnes už skoro staromódní pozice vševědoucího vypravěče nás Ian McEwan v hardyovsky laděném románu Na Chesilské pláži zavádí do Anglie těsně před vypuknutím sexuální revoluce. Anglie roku 1962 se nachází na samém pomezí mezi škrobenou koloniální mocností a rejdištěm dětí květin a fanynek Beatles.
Každá nová kniha britského prozaika Iana McEwana je literární událostí. Obvykle bývá nominována na některé z velkých ocenění - a stejně obvykle je nezíská.
Sevřenost výpovědi, která od počátku byla erbovním znakem autora, zde dosahuje nebývalé intenzity, od prvních vět nám McEwan nedá vydechnout a po celou dobu nás drží v tíživé atmosféře doby krátce před propuknutím sexuální revoluce, kdy se mladým nevěstám doporučovalo „zavřít oči a myslet na Anglii“, i v osidlech milostného vztahu dvou sympatických, vstřícných, inteligentních a citlivých lidí.
Byli mladí, vzdělaní a oba dosud neposkvrnění o dnešní svatební noci, a žili v době, kdy hovor o sexuálních problémech prostě nebyl možný. Jenže ono to není snadné nikdy. Seděli u večeře ve stísněném obývacím pokoji v prvním patře georgiánského hotelu...
