Jídlo, nebo život
V pořadí druhý román rakouské spisovatelky přináší syrový pohled do nitra mladé ženy, která dlouhé roky zápolí s poruchou příjmu potravy. I přes tento úmorný boj se jí nakonec podaří najít cestu ven a vymaní se ze začarovaného kruhu bulimie.
Jez normálně
Anně je čtrnáct let. V nevelkém rakouském městě prožívá radosti a strasti, které s sebou přináší období puberty. Nedávno se zamilovala do kluka, který si po vzoru frontmana Nirvany říká Kurt. Čas teď nejraději tráví sama zavřená v pokoji nebo popíjením s Kurtovou partou v místním pajzlu Sklep. Škola i chvíle s matkou a nevlastním otcem jsou čím dál tím nesnesitelnější. A to mimo jiné i proto, že učení a společné večeře stojí v cestě cíli, který si Anna vytyčila: zbavit se toho špeku na stehnech.
Nedá se říct, kdy to vlastně začalo. Spustil to snad matčin komentář o „příliš upnutých kalhotách“ či touha zalíbit se rebelskému Kurtovi? Anna přestává jíst. Extrémní diety nutně vedou k záchvatovitému přejídání. U lékaře, ke kterému ji přivádí starostlivá matka, se Anna dozvídá, že její váha je naprosto v pořádku: „Jestli jíš, tak nemáš anorexii, a jestli nechodíš zvracet, tak nemáš bulimii. (…) Jez prostě normálně.“ Tato dobře míněná rada se však pro Annu na dlouhou dobu stane nesplnitelným úkolem.
Plíživá tři pé
Román Barbary Rieger Friss oder stirb vyšel v srpnu 2020 ve vídeňském nakladatelství Kremayr & Scheriau. Pod stejnou nakladatelskou značkou autorka o dva roky dříve debutovala knihou Bis ans Ende, Marie, která pojednává o neobvyklém přátelství dvou mladých žen a postupujícím rozkladu osobnosti hlavní hrdinky. I ve svém druhém románu spisovatelka zpracovává téma narušených (nejen mezilidských) vztahů. Protagonistka Anna v průběhu svého mládí ničí a opět nalézá vztah k vlastnímu tělu i sobě samé. Záměrem autorky bylo popsat, jak plíživě se poruchy příjmu potravy vyvíjejí a jak těžké a zdlouhavé je dostat se z jejich sevření. Na osudu hlavní hrdinky Rieger ukazuje zkreslené vnímání reality i opakující se mechanismy, které jsou charakteristické nejen pro bulimii. Zdánlivou bezvýchodnost života se třemi pé, tedy poruchami příjmu potravy, podtrhuje i titul románu. Friss oder stirb, v doslovném překladu Žer, nebo pojdi, odkazuje na německé rčení, které se používá v situaci, kdy člověk nemá na vybranou.
Dvousetstránkový román je rozdělen do tří částí, které odráží fáze Anniny závislosti. Jednotlivé kapitoly pak přinášejí útržky z jednoho roku jejího života. Do svých devatenácti let se dívka pomalu dostává do spárů bulimie (Tam), dalších pět let se motá v začarovaném kruhu (Tam, zpátky, tam, zpátky) a v poslední části se dospělá Anna z toho všeho dostává pomalu Ven. Všechny kapitoly jsou kromě číslice, které odpovídají věku hlavní hrdinky, uvozeny také textem písní od legendárních kapel jako Nirvana, Hole, Sonic Youth, Radiohead či Placebo. Román tak „generuje“ melancholický soundtrack, který čtenáři připomene to nejlepší z alternativní hudby devadesátých a nultých let.
Mezi lednicí a záchodovou mísou
Život Anny se na první pohled ničím neliší od prožitků jejích vrstevníků a vrstevnic: střední škola, bouřlivá puberta, první láska i zklamání, studijní pobyt v zahraničí, maturita, stěhování do hlavního města, studium na vysoké, přivýdělky v gastronomii, noční život a vše, co k němu patří, první vážný vztah a touha zařídit si dospělý život po svém. Na pozadí toho všeho však mladá žena svádí boj, o kterém dlouho nikdo neví a který s každým dnem začíná nanovo: neutišitelný hlad a nekontrolovatelné přejídání, výčitky a nucené zvracení, stud, že zase selhala, a následné odhodlání, že už se to nebude opakovat.
Kolotoč přejídání a vyprazdňování se pro Annu stane jakousi drogou. Jako by zvracení mělo vrátit do pořádku nejen nadměrné množství zkonzumovaného jídla. Bulimie je pro Annu svým způsobem i odpovědí na chybějícího biologického otce, kterého nikdy nepoznala, či na komplikovaný vztah s matkou a potažmo se sebou samou. Protagonistka se dlouhé roky zmítá mezi lednicí a záchodovou mísou, cestami na terapii, která jí po určitou dobu slouží jen jako zástěrka, že má věci pod kontrolou, a nadějí, že se jí jednoho dne z toho vysilujícího koloběhu podaří vystoupit.
Nezúčastněný vypravěč – kromě Anniny rodiny, přátel a terapeutky – dává náležitý prostor ke sdělování Anniným nejniternějším myšlenkovým pochodům, či spíše slepým uličkám, které si protagonistka po celé ty roky zaznamenává do deníku. Právě konfrontace s krabicí plnou deníkových záznamů stojí na počátku vyprávění, v němž se sedmatřicetiletá Anna vrací do bodu, kdy poprvé začala „bojovat se svou váhou“.
Těžko stravitelné romány
Román Barbary Rieger Friss oder stirb není žádné lehké čtení. Obzvláště u osob, které mají vlastní zkušenost s poruchami příjmu potravy, může četba vyvolat nepříjemné vzpomínky na ty nejhorší chvíle a pocity beznaděje. Příběh Anny však končí dobře a ukazuje, že cesta ven je dlouhá, ale možná. Pohlcující síla románu, který se čte jedním dechem, spočívá nejen v rytmickém vyprávění a razantním jazyce, ale také v tom, že odhaluje monotónní každodennost bulimičky.
Tématu poruch příjmu potravy bylo v českém prostředí v posledních letech věnováno poměrně dost pozornosti (za všechny jmenujme podcastové řady Radia Wave Sádlo a Hrana či iniciativu 3pe). Barbara Rieger do této debaty přináší autentické literární zpracování těžko přenositelné osobní zkušenosti. K osvětě autorka přispívá mimo jiné i tím, že v románu neprozrazuje, jak Anna ve skutečnosti vypadá či kolik kilo váží. Kniha tak může široké veřejnosti přiblížit skutečnost, že poruchy příjmu potravy nelze definovat pomocí čísla na váze či rozměru v pase a že se z toho důvodu týkají mnohem více lidí, než se na první pohled může zdát.
Neméně závažnému tématu se rakouská autorka věnuje i ve svém nejnovějším románu Eskalationsstufen. Ten vyšel letos v únoru v již zmíněném nakladatelství Kremayr & Scheriau. Barbara Rieger v něm podobným gradujícím stylem popisuje nebezpečný vývoj toxického vztahu mezi protagonistkou Julií a umělcem Joem. Spisovatelka se přitom opírá o model britské kriminoložky Jane Monckton-Smith, který definuje osm fází, jimiž prochází vztah vedoucí až k zavraždění partnerky bývalým či současným partnerem. Za úryvek ze svého třetího románu autorka získala cenu Marianne.von.Willemer-Frauen.Literatur.Preis, cenu města Linec za literaturu psanou ženami.
České publikum bude mít na konci května možnost se s Barborou Rieger osobně setkat. Rakouská spisovatelka se zúčastní letošního mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy Praha a vystoupí v rámci literárního programu Das Buch, věnovaného německojazyčné literatuře. Barbara Rieger, která kromě svých románů vydala také sborník o údělu mateřství (Mutter sein. Mutter werden., 2021, Leykam Verlag) bude diskutovat o roli žen-spisovatelek spolu s německou autorkou Fatmou Aydemir a Radkou Denemarkovou.