Šaty dělají člověka, ale také dějiny, kulturu a celkový pokrok společnosti. Právě oblékání patří k charakteristikám, jež jsou společné snad celému lidskému druhu. Ať už slouží jako ukázka společenského statusu, obrana proti nepřízni počasí, nebo projev vlastní individuality, má za sebou dlouhý, napínavý příběh. Kde, kdy a jak začal? – Odpověď čítá přes 600 stran odhalujících význam, který odívání přikládali naši předkové na různých místech světa.

Pro autorku této „odpovědi“, Jarmilu Navrátilovou (nar. 1925), je oblečení celoživotním zájmem i chlebem. Většinu svého profesního života strávila jako návrhářka prostějovského podniku Oděvní průmysl, kde jejíma rukama prošlo nespočet materiálů, tvarů, střihů a různých designových výtvorů, za něž získala desítky ocenění. To, že valná většina současných trendů vznikla již před několika tisíci lety, nyní dokazuje v monumentálním díle na příkladu více než dvaceti kultur, od staré Číny přes Indii, Afriku a Orient až do antického Řecka a Říma. Jak upozorňuje v předmluvě, oděvní tvorba má jednu z nejdelších historií a patrně každý oděvní výtvarník by byl překvapen, „jak nápadité a esteticky zajímavé oděvy byli schopni naši předkové z často nedokonalých materiálů vytvořit a bez přesných střihů si poradit s jejich tvarem a funkčností“.

Samotná struktura knihy však více než poutavý historický příběh připomíná učebnici, která není určena pro přečtení jedním dechem, ale spíše pro nárazovou konzumaci jejích jednotlivých částí. Je rozdělena do osmi celků podle dějinných období, geografických oblastí a etnik. Členění dále pokračuje do mnoha podkapitol o různých aspektech odívání, k nimž patří charakteristiky jednotlivých oděvních částí, výroba látek, ale také význam šperků, způsob líčení či úpravy vlasů. Každá kapitola začíná stručným úvodem do dobového, kulturního, a potažmo společenského kontextu i jeho proměn, které se ve stylu oblékání odrazily. Texty jsou poměrně hutné a faktograficky nabité. Zároveň ale všechny vynikají svébytností, jež čtenáři umožňuje mezi nimi dle zájmu vybírat. Každou kapitolu navíc doprovázejí kresby znázorňující postupný vývoj ošacení konkrétního etnika. O nic méně zajímavé je rovněž zjišťovat, odkud tyto nákresy pocházejí – z kusých záznamů na skalních malbách, plastikách, střepech nádob, či úlomcích šperků. 

Oblečení je dnes nutností, ale zároveň důležitým projevem vyznávaných hodnot. Nejinak tomu bylo během několikatisícileté historie, kdy naši předkové na jedné straně vymýšleli možnosti, jak přežít v mnohdy nehostinných podmínkách, na druhé straně si ale poměrně záhy začali uvědomovat další významy, které způsob oblékání představuje. Na tom, jak se oblékal inuitský lovec či egyptský úředník, tak můžeme nejen obdivovat technickou zručnost při práci s materiály, ale taktéž sledovat způsob myšlení různých etnik, a dokreslovat tak obraz prvních civilizací.