Přehrabujete se prarodičům ve skříni s oblečením? Tak to jste objevili kouzlo vintage a retro. Mýtus, že móda pomíjí, je třeba doplnit i o podstatnou druhou část: vracející se módní styly a módní prvky. Ty klasické složky, které se od svého vzniku zahalily odérem kultu a stále jako Fénix ožívají v reinterpretacích, představuje objemná kniha Legendy módy s podtitulem 20 ikon, které změnily dějiny odívání.

Hned při přečtení titulu se nabízí otázka, které věci prošly subjektivním sítem a hlavně proč. Nejedná se jenom o oblečení, v knize jsou zařazeny také kabelky, šátky, boty a slavný parfém Chanel č. 5. Tomuto objasňujícímu účelu slouží zejména kapitola Esenciální prvky módy, ale závěrem zůstává, že se jedná o osobní výběr, protože jinak by toho prošlo více. Adjektivum esenciální tu zaznívá ve smyslu: ne absolutně nezbytné pro přežití, ale základní oděvy a módní doplňky 20. století, které ztělesňují podstatu módy. Ale nejen to; také fundamentální a věčné, praktické a všestranné. A hlavně muselo být o čem psát, takže za vznikem ikony musí stát příběh, většinou s prvkem náhody a praktickým pozadím. Ikona je vesměs spjata s nějakou oděvní značkou a odráží náladu ve společnosti: často se jedná o nonkonformní módní prvky, symboly vzpoury a odlišnosti.

Zářným nejznámějším příkladem jsou džíny, původně se vážící ke značce Levi’s, dnes patřící všem. Byl to oděv pro zlatokopy, kteří si ho oblékali přes normální oblečení, tedy z oblasti, která je konvenční módě na hony vzdálená, a určitě nebyl vytvořen pro to, aby se stal legendárním. Pak se ho v 50. letech ujali mladí lidé a revoltovali v něm proti módě. Revoluční potenciál mají džíny podle autora knihy Federica Rocca dosud. Je otázkou, zda dnes není odvážnější si vzít místo nich jiné kalhoty. V heslu chybí bližší informace o vzniku džínoviny, původně plachtoviny. Zachycuje příběh až od patentu na metodu zesílení pracovních kalhot z hrubého plátna přidáním měděných nýtků do látky. Přitom by to bylo v českém vydání tak zajímavé! Existuje totiž domněnka, že džínovina vznikla v Bruntálu. I v dalších heslech je módní prvek zachycen ve fázi přerodu často už existující obyčejné věci v legendární.

Text tvoří většinou tři strany u každé módní ikony, zbytek jsou kvalitní velkoformátové fotografie. Módu nejvíce přiblíží obrazy, a tak je koncepce pochopitelná. I proto knihu zřejmě uspořádala Valeria Manferto de Fabianis, odbornice na editaci fotografií a tvorbu obrazů. Legendy módy zdařile ukazují, jak těsně je spjat svět módy a slavných osobností populární kultury. A jak moc se podílí na zviditelnění jednotlivých módních prvků film. Není to náhoda, jelikož autor textu Federico Rocca vystudoval dějiny italské kinematografie a později se zaměřil na módu. Kdo by neznal Colomba a jeho nezaměnitelný béžový trenčkot nebo Chaplinovu buřinku Borsalino? Jsou to až stereotypní obrazy. A dají se poměrně lehce sestavit z vybraných věcí stejně jako ty, které se váží k národnosti: Američané a džíny či Francouzi a námořnické tričko Marintére. Věci jsou často spjaty se světoznámou tváří, jako baleríny s Brigitte Bardot. Slavné osobnosti módnímu předmětu dokonce daly i své jméno. Kabelka Kelly se jmenuje podle americké herečky Grace Kellyové a Jackie podle milovnice těchto kabelek s uchem Jacqueline Kennedyové.

Vyzdvihnuty jsou lidské osudy. Třeba ten amerického basketbalisty Chucka Taylora, který je těsně spjatý s converskami All star. A to není jediný módní prvek se vztahem ke sportu. Dále je to např. spojení péřová bunda Moncler a horolezci. Čtenář se ale nejvíce dozví o tenisu. Tenista René Lacoste s přezdívkou krokodýl, přičemž toto zvíře se stalo snad prvním logem nápadně umístěným na oblečení, si navrhl nový tenisový oblek, kombinaci trička a košile z piqué bavlny. A i když je kniha italského původu, objevuje se v ní podoba amerického snu. Jak od píky došel John štěstí. Např. brašnář Louis Vuitton byl baličem zavazadel a díky svému pozorovacímu talentu přizpůsobil kufr potřebám zákazníků, vypracoval se až ke svému prvnímu hranatému kufru a jeho jméno se stalo světoznámou značkou.

Nepřekvapí, že výjimečné postavení má francouzská módní návrhářka Coco Chanel, která udávala od poloviny 20. století tón módnímu průmyslu. V publikaci se to projevuje už počtem obsažených módních výtvorů. Jiná je také v tom, že věci vytvářela s neskromným vědomím, že jsou skvělé a ženy je musí nosit, a tyto kousky mají tudíž potenciál stát se legendárními. Často se inspirovala pánským oblečením a přetavovala je v pohodlné dámské, určené pro nový typ svobodnější ženy. Takovým příkladem je původně námořnické tričko Marintére. Parfém Chanel No. 5. vznikl, když ji omrzely přirozené silné květinové vůně, které byly v té době na trhu. Svou představu zadala voňavkáři Ernestu Beauxovi, který využil potenciál aldehydu a vytvořil umělý parfém. I lahvička byla nového designu, připomínala hranatou zkumavku a uchvátila i Andyho Warhola. Nesmí chybět kostým Chanel sestávající z krátkého krabicového saka bez límce a sukně po kolena. A také kabelka 2.55 s dvojitým řemínkem, jaký měli na klíče dozorci ze sirotčince, ve kterém Coco vyrůstala. V neposlední řadě pak nadčasové malé černé šaty.

K módě také patří určitá afektovanost, hlášky znějící jako marketingová hesla. I to je v textu obsaženo. A nezní to v tomto případě až tak rušivě a podbízivě, spíše slouží k ozvláštnění řečeného a koresponduje s celou koncepcí Legend módy. Vyzdvihnuty jsou také zajímavosti, které se k módním výrobkům váží, leckdy až poetické legendy. Třeba jak vznikla typická prohlubeň klobouku Borsalino? Snad inspirací revolucí a pomačkaných klobouků, které při ní zůstávaly ležet na zemi.

Kniha svou výpravou aspiruje k tomu, aby se stala dárkem, proto to načasování před Vánoci. Přínosnou může být zejména v tom, že se díky ní čtenáři-potenciálnímu zájemci o módu možná spojí módní prvek, který tak dobře zná, se jménem obchodní značky, která se k němu váže, a leckdy je zároveň jménem tvůrce. A vybaví si k němu i příběh. Což by si návrháři zasloužili.