Vlaky a svět kolem nich patrně nepřestanou fascinovat malé i velké fanoušky, ať už jde o romantické lokálky, dýmající parní lokomotivy nebo supermoderní rychlovlaky. Toho si jsou vědomi i nakladatelé a neuplyne snad jediný rok, aby se na trhu neobjevila nová publikace plná kreseb nejrůznějších vlaků cílící na malé, menší i ty úplně nejmenší čtenáře. Aktuálně se iniciativy chopilo nakladatelství Albatros a ve své edici Síla motorů, určené čtenářům od čtyř let, vydalo knihu s prostým názvem Vlaky. Jak Vlaky, tak předchozí svazek Traktory jsou přitom společným dílem Lucie Hášové Truhelkové (nar. 1982), která se z původní profese novinářky zabývající se především medicínskými tématy přeorientovala po narození syna na tvorbu pro děti, a to nejen jako autorka, ale i jako literární redaktorka právě v Albatrosu, a ilustrátora Martina Sodomky (nar. 1968), který má s dětskými ilustracemi technických prostředků bohaté zkušenosti a jeho vlastní knihy vydané v Edici technických pohádek se dočkaly i zahraničních vydání. 

Od Wintonových vlaků po Aurora Borealis Express

Vlaky jsou rozsahem nevelká publikace: dvacítka kapitol, každá na jednu dvoustranu, které vždy dominuje ilustrace a text plní spíše doprovodnou funkci, zhruba odpovídá penzu informací, jaké jsou čtenáři z cílové skupiny schopni pojmout. Vybrat z dvousetleté existence železnic pouhých dvacet témat jistě nebylo snadné, je ale nutné ocenit perspektivu domácích tvůrců, a tudíž přítomnost některých českých reálií, které obvykle v překladových publikacích tohoto typu chybějí (Wintonovy vlaky, Kolejové autobusy nebo kapitola o legendárním spoji Vindobona). Podobně si pochvalu zaslouží i zařazení témat, která nepatří mezi ta nejběžnější a nenajdeme je v každé dětské naučné knize o vlacích (Obrněný vlak, Aurora Borealis Express). Jakkoli ale recenze nechce být suchopárným výčtem toho, co v knize chybí, přece jen skok od lokomotiv otce a syna Stephensonových hned k období krátce před druhou světovou válkou se zdá být dosti velký, rovněž informace o existenci vlaků tažených koňmi je jen naznačena na úvodní dvojstraně, přitom koněspřežná dráha z Budějovic do Lince představovala významný milník v dějinách železnice nejen na českém území. 

Doprovodné texty k jednotlivým kapitolám jsou krátké a obsahují vyvážený mix historických údajů a zajímavostí, aby dětské čtenáře neunavily, nebo snad dokonce neodradily, ale zároveň aby si z nich mohli odnést i ponaučení. Nad některými, ne zrovna přesnými formulacemi sice rodiče nejspíše zakroutí hlavou (Richard Trevithick nebyl vynálezcem prvního samohybného parního stroje, zmíněná Vindobona nikdy nebyla vysokorychlostní vlak, u Transsibiřské magistrály by bylo vhodné upřesnit, co se myslí výrazem „přímá trať“), ale cílovou skupinu čtenářů takové nuance jistě nezarazí.

Dokumentační i zábavné ilustrace

Základem knihy jsou nicméně ilustrace. Jak již bylo zmíněno, pro ilustrátora Martina Sodomku se zdaleka nejednalo o první projekt technických ilustrací pro děti, jeho kresbám neschází realističnost a zároveň barevnost a roztomilost, která dětským knihám sluší. O něco starší čtenáři (a stejně tak i rodiče) přitom ocení spíše ilustraci „hlavní“, dokumentační, která zabírá většinu prostoru na dané dvoustraně a zachycuje popisované vozidlo, těm mladším bude bližší spíše menší ilustrace v rohu stránky, srozumitelnou zkratkou vysvětlující téma kapitoly – u zmíněného vlaku Aurora Borealis Express tak na sobě má pan výpravčí santaclausovský kostým, u kapitoly o ozubnicové železnici se zase tentýž výpravčí proměnil v horolezce a obdobným způsobem provází stejný panáček malé čtenáře i ostatními kapitolami.       

Díky tomu, že každá kapitola představuje samostatný, uzavřený celek, knihu bez problémů zvládnou i děti, které u delšího čtení (zatím) nevydrží. Nejen proto tak kniha může úspěšně sehrát roli prvotního průvodce světem železnice pro novou generaci čtenářů – někteří přitom kouzlu stříbrných rovnoběžek propadnou nadobro, jiní své zájmy časem obrátí jinam, ale jedni i druzí si každopádně udělají lepší představu, jak to na železnici chodí a jakým vývojem za více než dvě staletí své existence prošla.