Spisovatelka, ilustrátorka a karikaturistka Anna Fiskeová (nar. 1964) působí na norské literární scéně téměř dvacet pět let a její tvorba čítá přes šedesát titulů, většinu z nich tvoří její vlastní knihy, ale ilustracemi doprovodila i řadu děl jiných autorů. Česky jí zatím vyšly dvě obrázkové publikace pro nejmenší čtenáře Haló, město (česky 2018) a Haló, tam dole (česky 2018). Letos k nim přibyla další s výmluvným názvem Jak se dělají děti? (Hvordan lager man en baby?, norsky 2019), ta vzbudila v Norsku některými obrázky velkou pozornost.

Skandinávská otevřenost

Zajímá-li vás, jak Skandinávci přistupují k osvětě v oblasti sexu, doporučuji titul Zázrak tam dole a také recenzi Karolíny Stehlíkové. Ta upozorňuje, že zatímco Norové se v titulu a podtitulu neostýchají použít slovo přirození a na obálku umístit komiksové zobrazení vulvy s popisky, český nakladatel takovou odvahu zdaleka neměl. Zázrak tam dole je ale kniha pro teenagery a dospělé, Anne Fiskeová toto téma otevírá nejmenším čtenářům od čtyř let, tedy školkovým dětem a samozřejmě jejich rodičům, kteří je musí textem provést.

Fiskeová nepíše jen o tom, jak vznikají děti, ale vysvětluje také, co tomu předchází, tedy co je láska, a od početí potom pokračuje k těhotenství a porodu. Onen nejvíce diskutovaný obrázek, nad kterým asi většina českých rodičů zčervená, znázorňuje, jak tatínkův ztopořený penis se slovy „Ahoj“ míří do maminčiny pochvy, která ho vítá „Pojď dál“. Komiksové titulky doplňuje stručný popis toho, co malý čtenář vlastně vidí. Více než kresbou samotnou nás autorka zaskočí nenuceností, s jakou se tu používají termíny jako „soulož“ nebo „zavést penis do pochvy“. Na tomto místě se hodí malá odbočka. Norská veřejnoprávní televize natočila před několika lety vzdělávací sérii pro teenagery o lidském těle, ve které zašla ještě dál. Nahá figurantka v jednom díle vyleze na gynekologické křeslo, rozevře nohy a lékařka v gumových rukavicích přímo na jejím těle ukazuje jednotlivé části ženského přirození. Nic není jenom jako a to platí i pro knihu Jak se dělají děti.

Zázrak různorodosti

Knihy Anny Fiskeové jsou rozeznatelné na první pohled, svůj specifický, komiksově laděný styl neopouští autorka ani tentokrát a zaměřuje se především na lidské figury, kterými se to tu doslova hemží. Postavy nezachycuje realisticky (správný počet prstů napočítáte u málokteré z nich), spíše je načrtává, pracuje s nadsázkou a upoutává pozornost často jedním vybraným rysem, s oblibou zobrazuje například chlupy na nohou. Dospělé čtenáře zaujmou a pobaví také povědomě povislá břicha a prsa – v tomto ohledu jde tedy o poměrně vypovídající vyobrazení, za nimiž stojí snaha učit děti lásce k nedokonalostem našich těl. Celostránkové ilustrace doprovází vždy několik málo vět. Úsporný text stačí dětem přečíst jednou, podruhé už budou schopné listovat si knihou samy.

Informací získá malý čtenář navzdory zdánlivé stručnosti opravdu hodně, nechybí tu ale ani humor. U lásky například neopomene autorka zmínit lásku k rychlým autům nebo oblíbenému svetru, protože milovat se dá opravdu ledacos. Chvílemi také chytře uhne od tématu a věnuje se třeba tomu, jakými způsoby a dopravními prostředky se lze rychle dostat do porodnice – tuto část ocení chlapečci, u nichž hrozí, že by se začali nudit.

Autorka nezapře, že pochází ze země proslulé svou rovnoprávností. Právě tento rys knihu odlišuje od mnoha dalších, jež na podobné téma v posledních letech vyšly. Fiskeová zdůrazňuje, že vzájemnou lásku mohou cítit také dva muži nebo dvě ženy. Do procesu dělání dětí zcela přirozeně zapojí i fakt, že ne vždy je cesta k vysněnému děťátku lehká, může trvat dlouho, nebo je zapotřebí umělého zákroku, jindy je řešením adopce (na vtipném obrázku drží rodiče v zavinovačce nápadně starší miminko s dospělým výrazem).

Anna Fiskeová nepíše jen o tom, jak se dělají děti, ale především o tom, že lidé se rodí různí, nikdo z nás není horší ani lepší a krása spočívá právě v tom, že se nám nikdo nepodobá, každý z nás je zázrak – i ty, jak na závěr vysvětluje malému čtenáři.