Transplantace kostní dřeně, operace šedého zákalu, snížení teploty aspirinem, očkování proti tetanu, nasazení antibiotik proti bakteriální infekci, výměna kyčelního kloubu, odstranění slepého střeva nebo vyvrtání zkaženého zubu. Na první pohled celkem všední výčet chirurgických zákroků a léčebných úkonů, jež považujeme za běžnou součást lékařské péče, byť nutnost podrobit se kterémukoli z nich patrně potěší jen málokoho. Bývaly však doby, a není to tak dávno, kdy nic z toho běžné nebylo. Ještě před pár desítkami, natožpak stovkami let byla většina uvedených procedur neznámá, neproveditelná, velice riskantní nebo přinejmenším nadmíru bolestivá. Kdy se začala používat anestetika? Kdo provedl první transplantaci rohovky? Jak se do novověku zachovaly spisy antických lékařů? Kdy a kým byl objeven krevní oběh? Historie málokteré oblasti lidského snažení je tak poutavá a fascinující jako dějiny medicíny. Ty totiž nejsou jen přehledem podivuhodných objevů, jež změnily svět, a osudů badatelů, kteří se o tyto objevy přičinili, ale přinášejí také úžasně napínavé svědectví o boji člověka s těmi nejobávanějšími protivníky: nemocí a smrtí.

Právě proto jsou dějiny medicíny vděčným tématem pro autory literatury faktu i romanopisce. Ti se však obvykle soustředí jen na konkrétní postavy, události či odvětví, a málokdy se snaží dějiny lékařství představit v celé jejich šíři a komplexitě, což by byl koneckonců úkol velmi nesnadný a výsledek i přes pozoruhodné jednotlivosti pro leckoho nejspíš poněkud nestravitelný. Přesto ve vzduchu visela jedna možnost, jak toto obsáhlé téma představit co nejširšímu publiku přístupnou, zábavnou, stále ovšem informačně hodnotnou formou: komiks. Právě této možnosti se knihou Neuvěřitelné dějiny lékařství (L'incroyable histoire de la médecine, 2018) chopila dvojice francouzských tvůrců: Jean-Noël Fabiani (text) a Philippe Bercovici (kresba). A výsledek rozhodně stojí za pozornost.

V jednadvaceti kapitolách Fabiani čtenáře provádí celými dějinami medicíny, od jejích pravěkých prvopočátků v podobě používání léčivých bylin, napravování zlomenin či provádění trepanací po nejmodernější metody robotické chirurgie nebo telemedicíny. Mezitím představuje například vývoj dětského a soudního lékařství, experimentální medicíny, antikoncepce nebo snah o nahrazování chybějících či nefunkčních částí těla, ať už protézou, nebo transplantátem. Nechybí žádná z důležitých postav dějin lékařství a alespoň v několika okýnkách se mihnou všichni od Hippokrata (Hippokratova přísaha), Galéna (jeden z největších a nejvlivnějších řeckých lékařů), Avicenny (autor proslulého Kánonu medicíny) a Paracelsa (průkopník nových metod, samorost a zakladatel toxikologie) po Vesalia (autor slavného díla o anatomii), Williama Harveyho (objevitel krevního oběhu), Sigmunda Freuda (zakladatel psychoanalýzy) a Alexandera Fleminga (objevitel penicilinu). Čtenář však narazí i na spoustu významných, leč třeba ne tak všeobecně známých postav, jako byli kupříkladu Rhases (íránský učenec, který odlišil spalničky od neštovic), Ambroise Paré (slavný renesanční ranhojič a chirurg) nebo John Snow (objasnil příčinu cholery). Vedle nich se potom v knize objeví desítky, ba dost možná stovky dalších lékařů, ale i vědců a víceméně laiků, kteří k vývoji medicíny tak či onak přispěli: namátkou třeba Antoni van Leeuwenhoek (výrobce kvalitních mikroskopů, který popsal různé taje mikrosvěta, například podobu spermií) či Gregor Mendel (brněnský opat, jenž položil základy genetiky). Vzhledem k národnosti autorů nepřekvapí, že výběr různých „vedlejších“ postav a témat je poněkud frankocentrický. U řady objevů či nových léčebných postupů je tak zdůrazněn především jejich francouzský zastánce či jejich zavádění ve francouzském prostředí.

Přestože jsou dějiny medicíny, ostatně jako historie kteréhokoli jiného oboru, rozsáhlé, spletité a i přes pár nezpochybnitelných milníků plné zákrut, chyb, náhod a slepých uliček, poradil si s nimi Fabiani obstojně. Nevynechal přitom žádné stěžejní události či postavy, byť je výběr v některých aspektech nutně trochu subjektivní. Vzhledem ke zvolené formě se samozřejmě nejedná o vyčerpávající dílo, ale spíše o všeobecný přehled, který ukáže cesty, jimiž se lékařství za posledních několik tisíciletí ubíralo. Třebaže tak komiks obsahuje poměrně dost textu, na obšírnější vysvětlení problematiky místo není a většina lékařů dostane k dispozici jen nezbytné minimum prostoru, leckdy dokonce jedinou repliku. I ti nejvýznamnější by počet panelů přidělených svému příběhu často spočítali na prstech obou rukou. Komiks je však médium, v němž se slova prolínají s obrazem, a jediným obrázkem lze mnohdy vyjádřit to, co by jinak vydalo na několik vět, čehož Bercovici znamenitě využívá. Ačkoli je jeho kresba spíše karikaturní, často obsahuje zajímavé detaily, jež výborně dotvářejí kontext dané problematiky či situace.

Dodejme, že autoři v rámci celého komiksu nepostupují přísně chronologicky (v jednotlivých kapitolách ovšem ano), nýbrž podle zvolených témat, takže se příznivci antiky či renesanční medicíny nemusí obávat, že by se jejich oblíbená témata odbyla hned zkraje knihy. Každá kapitola naopak k danému období přidává další a další střípky, které nakonec tvoří ucelený obrázek. Nicméně je třeba vytknout, že pro snadnější orientaci by některá okna zasloužila opatřit letopočtem, neboť časové zařazení té které události není vždy zcela jednoznačné. Zároveň by svazku prospěl přinejmenším jmenný rejstřík, jelikož vzhledem k již zmíněné otázce chronologie a skutečnosti, že někteří lékaři se v komiksu opravdu jen mihnou, je zpětné vyhledávání různých postav a medicínských pokroků celkem pracné.

Neuvěřitelné dějiny lékařství skýtají vynikající možnost, jak se stručně a zábavně seznámit s vývojem lékařského umění. Díky formě navíc jistě potěší i čtenáře, kteří k podobným tématům jinak neinklinují. Vedle toho jde navíc o dílo veskrze pozitivní: nejenže si autoři z vážnosti představených témat mnoho nedělají a do knihy protlačili spoustu humoru (někdy naprosto nevinného, jindy velmi černého, občas podařeného a leckdy hodně prvoplánového), ale jedná se rovněž o připomínku, že co se týče možností a způsobů léčby různých onemocnění. Rozhodně bylo hůř, a ačkoli to tak někdy nevypadá, nejspíš bude i líp!