Kniha svátků z pera izraelského rabína Menachema Hakohena (nar. 1932), doplněná o pestrobarevné ilustrace Alony Frankelové (nar. 1937), izraelské spisovatelky a malířky, poprvé spatřila světlo světa v roce 1980 a nyní se po několika vydáních v anglickém překladu dočkala i prvního českého vydání v nakladatelství P3K. Kniha prostřednictvím pestrých ilustrací a dětské perspektivy představuje relativně komplikovaný židovský liturgický rok.

Publikaci, stejně jako židovský „kalendář“, zahajuje nový rok, svátek Roš ha-šana. Originální vyprávěcí figurou je jeho personifikace: svátek přichází ke dvěma dětem, které se ho vyptávají, kdo je a čím se vyznačuje. Promluvy jednotlivých svátků, jež se snaží samy sebe co nejsrozumitelněji popsat a uspokojit tak zvědavost dětí, které jim kladou všetečné otázky, jsou poutavé nejen pro děti, ale osloví i dospělé.

V každé ze třinácti kapitol se tak představí jeden židovský svátek. Kniha zahrnuje tzv. vysoké svátky (období trvající deset dnů, které začíná Jom Kipur, dnem pokání, a uzavírá jej novoroční Roš ha-šana), tři tzv. poutní svátky (Pesach, Šavuot a Sukkot), významný a snad i nejznámější židovský svátek Šabat a mimo jiné i svátky historické, jakým je například Chanuka nebo Den nezávislosti, připomínající vyhlášení nezávislého státu Izrael v roce 1948. Právě Den nezávislosti, hebrejsky Jom ha-acmaut, je tak jediným sekulárním svátkem v celé knize, který nepochází z tradiční židovské literatury a je spjat až s moderním státem Izrael.

Čtenáři se dozvědí, proč a jak se každý svátek slaví, jaké pokrmy jsou s ním spojené a jaké tradiční modlitby se během oslav pronášejí.

Knihu svátků, stejně jako židovský liturgický rok, uzavírá Tiša beav. Devátý postní den měsíce avu symbolizuje tragické události židovských dějin, dle tradice na něj připadá mimo jiné zničení Šalomounova chrámu v Jeruzalémě roku 586 př. n. l. V poslední kapitole knihy se představuje Šabat, svátek, který na rozdíl od ostatních svátků slavených jednou za rok přichází „na návštěvu“ pravidelně každý týden.

Na konci kapitol bývá malé okénko s ilustrací, která pro čtenáře shrnuje nejvýznamnější symboly každého svátku a bývá doplněna o základní modlitby a písně, které se se svátkem pojí. U svátku purim tak například na čtenáře čeká obrázek Hamanových uší, sladkého pečiva, obrázek svitku Tóry, ze kterého je přikázáno během svátku číst, a také maska. Jarní svátek purim, který připadá na období, kdy si křesťanský svět připomíná Velikonoce, je totiž veselý svátek plný radosti a smíchu.

Vystihnout charakter i náladu svátků pomáhají názorné ilustrace Alony Frankelové. Hravě vystihují i postavy dětských hrdinů, kteří svými otázkami umožňují jednodušší pochopení podstaty jednotlivých svátků a mohou ve čtenářích probudit zájem o židovství. Frankelová vystudovala umění na Avni Institutu v Tel Avivu a od svých třiceti let se věnuje ilustrování knih pro děti, řadu z nich také sama napsala. V roce 2005 byla oceněna prestižní Sapirovou cenou za literaturu za své memoáry Děvče. Mé dětství a druhá světová válka (česky Triton, 2018). (Poznamenejme však na okraj, že její nejznámější knihou, a dnes v Izraeli již takřka klasikou, je však Sir ha-sirim, Nočník nočníků, humorně ilustrovaná a hojně využívaná příručka pro začínající uživatele nočníků, jejíž vtipný ¬název odkazuje na mnohem serióznější knihu Šir ha-širim, tedy Píseň písní).

Svou formou se Kniha svátků stává výjimečným pomocníkem při poznávání židovského liturgického roku. Nabízí vhled do často komplikovaných a i dospělému čtenáři málo známých souvislostí mezi biblickými příběhy a svátky, které se podle nich slaví, a zároveň tyto nejstarší příběhy o starozákonních Izraelitech malým i velkým čtenářům srozumitelně představuje. Čerpá přitom z pramenů tradiční židovské literatury, hebrejské bible a mišny, významného díla rabínského judaismu. Dobře tedy poslouží i věřícím čtenářům či sekularizovaným rodičům, kteří chtějí děti obeznámit se svým kulturním a náboženským dědictvím.