Neuplynul ani rok a v českém překladu se objevil již třetí příběh ze steampunkové série Dobrodružství mechanického srdce britského spisovatele Petera Bunzla, jejíž protagonisty patrně už není nutné příliš zevrubně představovat. Lily, Robert i mechanický lišák Malkin jsou totiž tahouny série od prvního svazku, byť v tom úvodním hrála první housle Lily, která spolu se ztraceným otcem vypátrala i tajemství svého srdce, v tom následujícím to byl naopak Robert, jenž za oponou spiritualistické seance objevil místo duchů vlastní minulost. Třebaže se kolem hlavní trojky nahromadila řada jiných postav, například spisovatelka a vzduchoplavkyně Anna či její pomocník Bartík, všechny se v novém příběhu, pojmenovaném Nebeský cirkus (Skycircus, 2018), spíše jen mihnou. Tím ovšem vzniká prostor pro představení mnoha nových obyvatel této alternativní vize viktoriánské Anglie.

Děj Nebeského cirkusu se odehrává necelý rok po Mechanickém srdci a sotva čtvrt roku po Měsíčním medailonu – a začíná právě v den, kdy Lily Hartmanová slaví své čtrnácté narozeniny. Kdo ji zná, toho jistě nepřekvapí, že takový den je pro Lily tím nejdůležitějším v roce. O to víc ji pálí fakt, že velkolepá oslava, kterou po právu očekávala, se musí o den odsunout kvůli sešlosti Cechu mechaniků, která se koná v jejich domě. Taková donebevolající nespravedlnost! A možná, že ono volání do nebe v tomto případě není jen slovní obrat, protože v Hasivkově, Lilyině vesnici, přistane se svým nebeským korábem létající cirkus. A co víc, Lily někdo strčí za dveře bezplatný lístek pro ni a její přátele. K volňásku je navíc přiložena zvláštní, až tajuplná básnička a zápisník Lilyiny zesnulé matky, v němž se dívka dozvídá, že její maminka se vzepřela tehdejším svazujícím konvencím a snažila se prorazit na poli vědy a mechaniky. I když na celé situaci něco nesedí – už jen to, že do malé vesnice přiletěl na jediný den ohromný cirkus –, tvrdohlavá Lily, nadto podrážděná domnělým ignorováním svých narozenin, neodolá a společně s kamarády se do cirkusu potají vydá.

Od začátku je ovšem jasné, že celá akce nedopadne dobře – a taky že ne! Lily, Robert i Malkin se ten večer domů už nevrátí a odletí i s cirkusem neznámo kam. Posléze vyjdou najevo důvody Lilyina únosu a dětem jde bez nadsázky o život. Ačkoli už v minulosti ukázaly, že si dovedou poradit i v těch nejnebezpečnějších situacích, tentokrát budou muset nasadit veškeré své schopnosti a doufat i v trochu toho štěstí, pokud se ještě někdy chtějí dostat na svobodu.

Stejně jako tomu bylo v případě předešlých dvou knih, je i Nebeský cirkus po dějové stránce vcelku jednoduchý a v některých pasážích mu poněkud chybí spád. Bunzl opět až po hříchu nechává ležet ladem úžasné možnosti světa, který stvořil, a v podstatě do něj až na drobnosti nepřidává nic nového, ba naopak se dokonce zdá, že mechanických propriet, ať už poháněných parou, či hodinovým strojkem, oproti předchozímu dílu ještě ubylo. Světlou výjimkou je bližší pohled na hybridy, lidi, kteří obsahují nějakou mechanickou součást, například křídla, a jsou okolím pokládáni za něco odporného, zlého a cizího: „Měnit lidi v hybridy je neetické, mění to podstatu jejich bytí. Sestrojování mechanikálů je něco jiného. Ale vytváření hybridů – půl to, půl ono – je proti přírodním zákonům. Je to jako nákaza.“ Avšak co když takový zákrok někomu zachrání život? Nebo co když pomůže znovu chodit někomu, kdo o tu schopnost přišel? Podobné otázky zaznívají čas od času v celé knize a Bunzl se snaží mladým čtenářům ukázat, jak nebezpečné a škaredé je někoho stigmatizovat nebo se s odporem stranit lidí, kteří jsou nějakým způsobem jiní: „‚Lidi se štítí odlišnosti,‘ poznamenal Bartík. ‚Mají z ní ukrutnej strach.‘“ Podobně jako ve Frankensteinovi Mary Shellyové (na niž je v knize mimochodem sympatický odkaz) není však monstrem ten, kdo se jím zdá být na první pohled: „Nejsme monstra, jsme lidské bytosti a máme svou cenu. Jediné monstrum jste tu vy.“

Autorova snaha nenásilně vnést do příběhu nějaké morální ponaučení (přičemž to výše uvedené není zdaleka jediné – dojde i na roli žen ve vědě či význam vzájemné důvěry a upřímnosti), je rozhodně pozitivní. Škoda jen, že nepřidal i trochu více odkazů na dobové vědecké poznatky. Objeví se zde sice drobné zmínky o Nikolu Teslovi, Thomasi Edisonovi, Charlesu Babbageovi či Adě Lovelaceové, popřípadě o právě objevených rentgenových paprscích, ale po vzoru Julese Verna či H. G. Wellse by se jistě dalo zapojit mnohem víc tehdejších vědeckých novinek, které by místy lehce fádní a předvídatelný děj okořenily a zároveň mladé čtenáře zábavnou formou seznámily s některými zlomovými okamžiky dějin vědy a techniky.

Shrnuto, podtrženo: fanoušky předchozích knih Nebeský cirkus jistě nezklame, byť krom kulis mnoho nového nenabídne, a s trochou štěstí k sérii přitáhne i nějaké nové čtenáře, kteří zatouží poznat předešlá dobrodružství hlavních hrdinů. Ta jsou tu a tam zmíněná v úvodních kapitolách, takže i kdyby někdo opravdu sáhl rovnou po třetím dílu (nebo si předchozí již nepamatoval), může jej bez obav číst zcela samostatně, neboť všechno podstatné mu autor ústy protagonistů hned na začátku objasní či připomene. Otázkou už jen zůstává, kam osud zavane Lily, Roberta a Malkina příště.