Hlavní hrdina románu Přemysla Krejčíka (nar. 1991), bývalý nymburský rapper, se na terapii snaží udělat si pořádek ve své minulosti, která se mu neustále plete do cesty. Zároveň se stává obětí vydírání, které ho celkem rychle přivede k vyšetřování ne úplně náhodného úmrtí bývalé přítelkyně. Kriminální linka se knihou vine rychlým tempem, je pečlivě budovaná a rozložená do složité kompozice. Ta je roztříštěná v čase i prostoru a odhaluje vždycky jenom tolik, kolik je zrovna potřeba. Současně neopatrně balancuje na hranici předvídatelnosti – vypravěčovy vzpomínky často příliš rychle prozradí, které postavy je třeba podezřívat, a které naopak ze seznamu potenciálních vrahů vyškrtnout. I přes svou jednoduchost ale zůstává uvěřitelná. Příběh je totiž zasazen do každodenního života ve středních Čechách v roce 2005.

Nejsilnějším prvkem knihy ale určitě není její narativ a ani nemá ambice jím být. Podstata leží v autentické výpovědi o realitě, která si své místo v literatuře zatím nenašla. Malej NY navrací čtenáře do doby, kdy rap v českém prostředí ještě neměl své místo v mainstreamu. Toto téma by mohlo sklouzávat do pózy v podobě snahy přirovnat lokální hiphopový svět k americkému mýtu o kulturní sféře, ve které utlačovaná minorita konečně získává ekonomickou soběstačnost a slávu. Nic takového ale nenastane, i když by to název knihy mohl evokovat. Snad díky částečně autobiografickému charakteru příběhu se ho Krejčíkovi daří ztvárnit s obyčejností, která odpovídá zmíněnému časoprostorovému ukotvení.

Hiphopový svět je zároveň nahlížen bez sebemenšího náznaku nadsázky nebo ironie. Vypravěč občas zpětně zaujme k minulosti kritické stanovisko, ale nadále má ke svému kulturnímu zázemí tak blízko, že jeho skutečně slabé stránky vidět nedokáže. Nekompromisní homofobie, nekonsenzuální sex a násilí jsou pro jeho prostředí samozřejmé a knihou prochází se zarážející lehkostí. V tom se drží pravidel hudebních textů rapového žánru a dost možná i pravidel skutečného nymburského undergroundového života. Krejčíkovi se tedy podařilo zakonzervovat nejen kulisy, ale i specifický pohled na svět, který dosud zůstával neprobádaný a těžko by se mu někdy dostalo pravdivějšího literárního ztvárnění.

Z textu není zjevné, jestli cílí spíše na rapové pamětníky, nebo naopak na čtenáře, kteří nemají žádné představy a přicházejí do „Malýho NY“ (tedy Nymburka) nepoučeni. Vstřícný je určitě vůči oběma skupinám, čemuž napomáhá třeba i jeho jazykové ztvárnění. Autor píše autentickým česko-americkým slangem, který nikdy není ponechán bez vysvětlení nebo překladu. Jedinou otázkou tak zůstává, jestli je detektivní linka knihy dost silná na to, aby udržela pozornost diváka, kterého hiphopové prostředí nezaujme nebo ho nemá čím překvapit. Tak jako tak je ale Malej NY svěží impuls pro českou literaturu, protože historizuje kulturu, kterou zatím v našem prostředí nikdo tímto způsobem nenahlížel.