Guillaume Musso (nar. 1974) patří již několik let ke komerčně nejúspěšnějším francouzským autorům. Od roku 2004, kdy sklidil první velký úspěch za knihu Et après…, vydává každoročně jeden román. Díla se pravidelně stávají bestsellery a jsou překládána do mnoha jazyků. V češtině vydalo nakladatelství Ikar romány Budeš tam? (2007) a Protože tě miluji (2008) v překladu Miluše Krejčové. V roce 2015 pak v nakladatelství Motto vyšel román Volání anděla (opět v překladu Miluše Krejčové) a o dva roky později Noc v Central Parku, jehož překlad tentokrát pořídila Daniela Marešová. Ta se společně s Andreou Marešovou zhostila i překladu v Česku zatím posledního vydaného Mussova thrilleru Byt v Paříži.

Útěk do Paříže
Bývalá policistka Madeline se vydává do Paříže, aby se znovu postavila na nohy po těžké životní zkoušce. Gaspard, americký dramatik a mrzout, zase plánuje zdejší pobyt využít k ničím nerušené práci na nové divadelní hře. Po příjezdu je však překvapí nenadálá komplikace: byt, který si nezávisle na sobě vyhlédli, současný majitel omylem pronajal oběma najednou. Dříve než stihnou problém vyřešit a jít zase každý svou cestou, tajemné místo je naplní neodolatelnou zvědavostí.

Navzdory prvotní vzájemné antipatii se spolu pouštějí po stopách jeho původního obyvatele. Byl jím totiž slavný malíř Sean Lorenz, jenž zemřel o rok dříve, zlomený tím, že mu někdo zavraždil malého syna. Gasparda a Madeline umělcův tragický příběh i talent zcela pohltí a rozhodnou se za každou cenu najít poslední tři plátna, jež měl Lorenz před svou smrtí údajně namalovat, ale nikdo je dosud neviděl. Pátrání po obrazech však před hlavními hrdiny postupně otvírá další a další cestičky temného labyrintu malířova života a klade jim stále nové otázky. Oba přitom cítí, jako by se v odpovědi na ně ukrývalo východisko i pro jejich vlastní osudy. Vše se přitom „semele“ závratnou rychlostí – během šesti dnů.

Osvědčená forma
V čem spočívá úspěch románu? Základem je maximální čtenářský komfort – jinými slovy vše, co zajišťuje svižné a strhující čtení. Charakteristický je Mussův jednoduchý a nenáročný styl. Celá kniha je také rozdělená na obsáhlejší kapitoly, složené z kratičkých podkapitol, což četbu ještě usnadňuje.

Autor vytvořil poměrně košatou, ale lehce pochopitelnou zápletku a pečlivě ji rozvíjí tak, aby napětí a čtenářova zvědavost konstantně rostly. Používá přitažlivé motivy typu žena a muž, kteří se neznají, zklamání v lásce, vraždy, rozličné životní peripetie… a rodina. Románové téma par excellence, které nezvratně předurčuje osud všech zúčastněných. Psychologie pro každého srozumitelná. Přidejme ještě kulisy vánočních svátků, Paříže, dobrého jídla… Musso je zkrátka dobrý vypravěč. Román střízlivě prokládá popisy tak, aby celkový spád zbytečně nebrzdily, ale maximálně dotvářely plastický obraz ve čtenářově představivosti. Snaží se na stránky přenést co nejvíce vjemů, zapojuje všechny smysly. A rozhodně s úspěchem: má-li Madeline migrénu, začíná bolet hlava i vás, vaří-li Gaspard rizoto s lanýži, rádi byste ochutnali. Často do děje vkládá i zcela nepodstatné detaily, jež románu dodávají životnost. K tomu navíc využívá bezmála filmové efekty, zejména působivý střih. Příběh je totiž podáván střídavě z pohledu různých postav. A není náhoda, že ke střihu dochází vždy v nejlepším.

Slabší stránku díla představuje určitá povrchnost, jednoduchost a nepravděpodobná dějová vyústění. Abyste si četbu vychutnali, je proto zapotřebí potlačit vyvstávající otázky, jež se ptají po motivaci některých činů, nebo třeba přivřít oči nad tím, že vyšetřování jde někdy až příliš jako po másle.

I přesto jako by byl úspěch tohoto thrilleru předem zaručený. Musso velmi dobře ví, čím si čtenáře získat. Stačí vždy vymyslet nový příběh a podat ho osvědčenou formou. Nic jiného ostatně ani fanoušci nežádají, přesně tak to mají rádi.