Díky nakladatelství Garamond se může i český čtenář seznámit s částí díla švédského spisovatele a scenáristy Hanse Gunnarssona (nar. 1966). Ten ve své rodné zemi publikuje od poloviny 90. let a je díky sbírkám Bakom glas (Za sklem, 1996) a Februari (Únor, 1999) označován za nekorunovaného krále švédské povídky tohoto období. Jeho texty kratšího rozsahu pojednávají o víceméně obyčejných a všedních událostech. All inclusive (2015, česky 2016) je již jeho devátou knihou.

Začátek textu donutí každého, kdo někdy přemýšlel o existenčních podmínkách spisovatelů v České republice, ke škodolibému úsměšku – ani jejich švédští kolegové na tom asi nejsou vždycky zrovna růžově. Na první stránce se totiž čtenář seznamuje s C. G., autorem devíti knih, z nichž od každé prodal navzdory příznivým recenzím maximálně pár tisíc výtisků (a to i přesto, že se jednou pokusil o detektivku). Čas od času sice C. G. dostane nějakou tu literární cenu či stipendium, finanční situace jej však donutí podat si inzerát, ve kterém „spisovatel hledá nekvalifikovanou práci, třeba i v menším skladu, archivu apod.“. Na ten překvapivě zareaguje spisovatelův fanoušek Roffe Boman, očividně zámožný konzultant kdovíčeho, a osloví C. G. s velkorysou nabídkou: pobytem all inclusive v rezortu jeho bratra na Guadeloupe za to, že o destinaci napíše marketingový román či – Roffovými slovy – „prozaický epos charterové turistiky“.

Z nedostatku lepší – či vůbec jakékoli – práce C. G. nabídku přijímá, nastupuje do letadla a tím se stává součástí zpočátku amorfní masy postav. Žádné z nich nejsou hlavní ani vedlejší, nýbrž se postupně vynořují, odvyprávějí svůj příběh a opět se zanořují, aniž by po nich zůstalo o mnoho víc než letmé zmínky či narážky v pasážích určených ostatním spolucestujícím. Kniha – označovaná podtitulem „román“ – tak připomíná spíše sbírku povídek, zarámovanou příběhem o fyzické cestě C. G. do exotického ráje švédských turistů. Některé epizody ze života víceméně obyčejných lidí pobaví, v některých je i trocha napětí, jiné potěší jen zaryté milovníky golfu; společné je jim ale to, že pro stavbu hlavního příběhu nemají valný význam a většina vyplyne kamsi do ztracena.

Zřejmě největším nedostatkem knihy je to, že jako by se nedokázala rozhodnout, čím chce být. Její přebal (i když český poněkud méně explicitně než švédský, který by našince asi nechal mírně řečeno chladným) slibuje spíše nenáročné prázdninové čtení; upoutávka na knize zároveň upozorňuje na potenciální detektivní rozměr příběhu a také na jeho humor a čtivost, která by zase mohla v čtenářově mysli asociovat feel-good literaturu a švédské autory jako Katarinu Bivaldovou a Larse Vasu Johanssona. Tato očekávání text však naplňuje jen zčásti – sice zde dochází k několika úmrtím, neprobíhá ale žádné „pořádné“ vyšetřování, jak bychom od severské krimi očekávali, a i když má čtenář jisté nutkání dozvědět se, jak hypotetické vraždy souvisejí s životními příběhy účastníků zájezdu, i v tomto bodě zůstává jeho přání oslyšeno. Vtipnost textu nepřesáhne úvodní popis situace nezaměstnaného spisovatele a o to větším zklamáním je, že další pokusy o humor vyznívají přinejlepším rozpačitě. Vposledku tedy zůstává nenáročné čtení, které ale koneckonců skutečně plyne docela svižně.

Kniha si ale nezavírá ani jiná, o poznání zajímavější vrátka – text lze do jisté míry číst jako metaromán, v němž není zcela jasné, zda osudy jednotlivých turistů nejsou jen výplody fantazie C. G. a náčrty jeho budoucího díla, a to ani poté, co se s nimi tato postava ocitá ve stejném hotelovém komplexu. Je také možné, že švédská obálka, zachycující atmosféru letních prázdnin, odkazuje k umdlenosti a v jistém slova smyslu nekulturnosti a vyprázdněnosti toho, co mnozí z nás považují za dovolenou snů: nemusíme se zabývat nikým jiným než sami sebou a ostatní lidé se pro nás stávají jen těly bez obličeje a životního příběhu. I tuto rovinu se Hansi Gunnarssonovi podařilo do příběhu vměstnat a přes všechny výtky možná právě kvůli ní stojí za to po knize sáhnout.