Jednou z nejzajímavějších komiksových řad současnosti, kterou máme zároveň možnost sledovat i v českém znění, jsou Skalpy scenáristy Jasona Aarona a kreslíře R. M. Guéry. Podle názvu se dá vytušit spojitost s indiány, ovšem jen málokdo by čekal komiks z prostředí indiánské rezervace v palčivě aktuální současnosti. Autoři skvěle zachycují všechnu bídu, kterou indiánům výhodně prodal bílý muž. Dodejme, že indiáni ji více než úspěšně zmnožili i s tučnými úroky.

Realistická a expresivní kresba a ještě realističtější příběh Skalpů uhranou a přimějí čtenáře, aby se zanořil až po pás do bahna indiánské rezervace Prérijní růže v předvečer otevření kasina, které má znamenat novou šanci pro celý kmen. Ovšem není jasné, zda jde o šanci na lepší život, nebo na zatracení.

Indiánský svět je svébytný vesmír sám o sobě, kde se mezi sebou pere tradiční způsob života „ušlechtilých divochů“ s narkomanií, alkoholismem a kriminální činností všeho druhu, včetně obchodu s lidmi a nehoráznou lichvou. Vše se odehrává pod pokličkou a bílý muž je nepřítel číslo jedna – alespoň na první pohled, protože kdo jiný než běloch může za skutečnost, že indiáni jsou minoritou ve vlastní zemi a bez jakékoli vidiny na lepší život?

Až do třetí knihy byl hlavním hrdinou série Dashiell Zlý kůň, který se v rezervaci zničehonic objevil po dlouhých letech, aby se stal kladivem kmenové policie a aby přišel o poslední zbytky iluzí. Ne že by mu jich mnoho zbylo, protože se vracel s tajným posláním, v angažmá FBI. Vládní organizace totiž přesně ví, jak zkažená celá rezervace je – a zejména její náčelník Rudá vrána, který udělá cokoli, aby se jeho lidé měli lépe. Jak si náčelník lepší život svých soukmenovců představuje, je hlavním tématem celé noirové ságy.

Je to právě Rudá vrána, kdo se stává hlavním hrdinou čtvrté knihy se vskutku podmanivým názvem Hryzání ve vnitřnostech. Dashiell Zlý kůň se utápí ve vnitřních pochybách po srážce s realitou vlastního lidu, a tak se scenárista zaměřil na jeho zaměstnavatele, který rozhodně není dobrým člověkem, zato má dost síly, aby vzal osudy svých bližních do vlastních krvavých rukou. Kasino otevřelo a všechno se mělo v dobré obrátit. Skutečnost je ale zcela opačná. Kromě starých křivd se o slovo hlásí i nedávná špatná rozhodnutí.

Děj příběhu přešlapuje na místě a stále častěji se objevují retrospektivní pasáže, jež pomalu, ale jistě začínají osvětlovat nejen motivy indiánského náčelníka, ale vnášejí i světlo do motivací ostatních aktérů Skalpů. Ušlechtilost bychom zde hledali marně a autoři nás přesvědčují, že pokud je některý z národů skutečně zkoušen Bohem, jsou to právě indiáni. Krvavá historie v jejich případě není jen dávno zapomenutá minulost, ale každodenní realita a všechny cesty, které mohou volit, končí nikoli na smetišti dějin, ale na skutečné skládce, ve kterou jejich zemi proměnila korupce.

A přesto – nebo právě proto – jsou Skalpy fascinující čtení, které umocňuje fantastická Guérova kresba. Pohnuté příběhy jednotlivých hrdinů střídají akční násilné scény, jež jsou jediným možným vyústěním příběhů, v nichž vládne jednoduchý zákon: oko za oko a zub za zub.