Manfred Weinberg: Historický přehled
Jan Assmann jmenoval ve své knize Kultura a paměť (Das kulturelle Gedächtnis) z roku 1992 tři důvody, proč se staly „paměť a vzpomínání tak virulentním tématem“ (Assmann 2001: 15). Má to na svědomí revoluce probíhající v technice ukládání dat, konec starých evropských pořádků a konečně otázka toho, jak bude možné po smrti posledních očitých svědků udržovat památku na holokaust a další zločiny proti lidskosti, které přineslo dvacáté století.
Jan Assmann jmenoval ve své knize Kultura a paměť (Das kulturelle Gedächtnis) z roku 1992 tři důvody, proč se staly „paměť a vzpomínání tak virulentním tématem“ (Assmann 2001: 15). Má to na svědomí revoluce probíhající v technice ukládání dat, konec starých evropských pořádků a konečně otázka toho, jak bude možné po smrti posledních očitých svědků udržovat památku na holokaust a další zločiny proti lidskosti, které přineslo dvacáté století. Assmann zde příčiny „boomu“ vědeckého zájmu o paměť (jiným slovem ani není možné vyjádřit razantní nástup a trvalý vliv tázání po paměti, které tak významně ovlivnilo kulturní vědy1 okolo přelomu tisíciletí) jednoznačně připsal okolnostem nesouvisejícím s vědou.
ukázka z knihy Paměť a trauma pohledem humanitních věd - Komentovaná antologie teoretických textů
na iLiteratura.cz se souhlasem nakladatelství Akropolis
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.