In memoriam Rutger Boots alias Franta Ruka
Tommy Wieringa napsal nekrolog svého bývalého spolužáka Rutgera Bootse, který byl předlohou pro literární postavu ochrnutého vypravěče Fanouše Hermanse ve Wieringově úspěšném románu Joe Kluzák. Boots zemřel na vlastní žádost v prosinci 2014.
Román nizozemského spisovatele Tommyho Wieringy Joe Kluzák (Joe Speedboot) vyvolal svého času u českých recenzentů nefalšované čtenářské nadšení: soukromě mi sdělovali, že na rozdíl od jiných recenzovaných titulů tuhle knížku opravdu přečetli od A až do Z (recenzní výtisky však prodej nezvednou). Také Jáchym Topol se nedávno svěřil, že se k tomuto románu jako čtenář rád vrací. A tak tuto zprávu posílám úzkému okruhu těch, kdo si oblíbili dobrodružství věčných kluků z ospalého poříčního městečka Lomark v podání ochrnutého vozíčkáře Fanouše Hermanse, který se proti všem očekáváním vypracoval na přeborníka v páce s uměleckým jménem Franta Ruka.
Tommy Wieringa knihu věnoval jistému Rutgeru Bootsovi. Zmínil se o něm v rozhovorech už dřív: když knihu psal, vzpomněl si na dávného spolužáka z waldorfské školy, kterého v deseti letech porazilo auto řízené podnapilým řidičem a vláčelo ho kus za sebou. Rutger upadl do kómatu, lékaři rodině nedávali naději, ale pacient se po devíti měsících probral k životu a vrátil se do školy – na invalidním vozíku, který poháněl pravou rukou. „Zase jsem měl před očima tu ohnutou, lopotící se postavu, jak za každého počasí přijíždí po cyklostezce. Tvrdošíjný, pochroumaný kusanec života. Podrobnější vzpomínky na jeho každodenní zápas jsem neměl,“ vzpomíná Wieringa v článku uveřejněném 27. 12. 2014 v internetovém časopise Torpedomagazine. A pokračuje: „Dvacet let po maturitě jsem ho navštívil. Bydlel pořád ještě v Zutphenu, několik dní jsem chodil za jeho vozíkem a on mi předváděl svůj život. Viděl jsem, jak se mladá prodavačka u pekaře naklonila, aby vylovila mince z jeho peněženky, a uvědomil jsem si význam slova ,blahosklonně‘. Viděl jsem pohledy lidí a pochopil, co znamená ,přezíravě‘.“ Tak vznikla postava Fanouše Hermanse, pozorovatele a kronikáře památných kousků klukovského hrdiny Joea Kluzáka. Některé Bootsovy pádné věty zachoval autor v románu doslova. „O, fuck,“ prohodil prý Rutger lakonicky, když objevil v knize věnování. I jeho zdánlivě nezdolná vitalita se však zřejmě vyčerpala – před Vánoci na vlastní žádost zemřel. „Jak život, tak smrt si vydobyl po svém. Jen velmi silní dokážou určovat svůj osud,“ uzavírá Wieringa. Dodejme, že v postavě Fanouše Hermanse žije Rutger Boots dál.
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.