Knížka pro kulihráška je unikátní soubor pohádkových příběhů, který k nám promlouvá sice z nedávné, ale možná již trochu zapomenuté minulosti. Je poskládán z jedenácti různorodých příběhů pro děti od převážně českých spisovatelů a obsahuje nepřeberné množství ilustrací, které se s každým dalším prohlížením stávají klasikou.

Andílci, rarášci nebo kulihrášci... můžeme je nazývat jakkoliv. Stačí se na ně zadívat, například když si hezky hrají anebo když spí, a samou radostí nám plesá srdce. Snad každý rodič je má na moment doma a jejich prostřednictvím vzpomíná i na dětství své. Na nostalgii a sílu vzpomínek silných ročníků sedmdesátých let možná spoléhal i nakladatel, když sestavoval Knížku pro kulihráška. Ta je milým dárkem nejen pro čtenáře, ale i pro samotný Albatros, který letos slaví pětašedesáté narozeniny.

Knížka pro kulihráška začíná pohádkou „O jablůňce se zlatými jablky“ od Karla Černého a upoutá čtenáře velkými lustracemi Aleny Ladové. Po jejím přečtení si sice budou děti myslet, že pokaždé, když odhodí ohryzek od jablka, vyroste na tom místě jabloň, nicméně vůbec není na škodu je alespoň na malou chvilku před spaním zavést do pohádkového lesního světa, kde se na jedné stránce vystřídá mluvící myška, drozd, veverka, modřinka, zvonek, sojka, slimáček, slunéčko, svižník, mravenec, zlatohlávek a ježek. Následuje příběh více kreslený než psaný, a sice dobře známý, z ruštiny přeložený „Dřevěný domeček“. Už kvůli této pohádce stojí výbor za pozornost: ilustroval ji Zdeněk Miler a samostatně se s ní dnes v této podobě těžko setkáme. Ale pozor, možná že mnozí z nás, kteří umějí příběh nazpaměť ze svých návštěv divadelních představení v mateřské škole, budou překvapeni překladem. Namísto „boudo, boudičko, kdo v tobě přebývá“ musíme číst „domku, domečku, kdo v tobě zůstává“ a překousnout i další odlišná místa, která si pamatujeme po svém. Podobně je tomu i u „Tří medvědů“ od L. N. Tolstého, jež doprovázejí ilustrace Heleny Zmatlíkové a kteří, na rozdíl od jiných příběhů, dodnes hojně variují. Holčička, jež medvědům zvalchuje postele, se v Knížce o kulihráškovi nejmenuje Maruška, Mášenka a ani Zlatovláska (nejnovější výstřelek), nýbrž Táňa a vystupuje i v běžně dostupném letošním samostatném vydání.

Příjemným osvěžením budou jistě pro dnešní malé čtenáře původní české obrázkové seriály, které mohou sloužit jako odrazový můstek při pozdějším čtenářském skoku do kategorie komiksů. „O statečném králíčkovi“, „Veselé příhody Frantíka Vovíska a kozla Bobeše“ či „Kousky mládence Ferdy mravence“ jsou určeny začínajícím příznivcům tohoto žánru a celou publikaci příjemně zpestřují. „Nápady kuřete Napipi“ jsou ilustrované anekdoty zcela beze slov, což však nevylučuje zábavné mezigenerační interpretace textu za deštivých dnů. S trochou nadhledu můžeme za moderní a interaktivní označit „Pohádku z devátého klobouku“ a kdo má rád dnes tak populární „obrázkové čtení“, v němž jsou nejdůležitější slova nahrazována obrázky, nechť přeskočí rovnou na „Stojí město Nepovězto“. Další důkaz, že zábavnost a líbivost české časopisecké literatury pro děti funguje na stejném principu přinejmenším již čtyřicet let, bez ohledu na režim.

Knížku pro Kulihráška nemusíte hned přečíst od začátku do konce. Jednotlivé příběhy můžete libovolně přeskakovat podle nálady a času. Kniha neobsahuje vůbec nic nového a vypravěčsky převratného, ale jsou v ní věci, které by se bez její existence k dnešním malým čtenářům jen těžko dostaly.