Na pulty knihkupectví vtrhla jako velká voda Postřelená kniha a už teď není pochyb, že bude v dětské literatuře letos jedním z nejvýraznějších počinů. Kniha Kašpárek v rohlíku je růžovo-černo-žlutá, vtipná a rozpustilá, zkrátka bejbypanková.

Jak se dočteme na zadní straně obálky, obsahuje kromě čtyřiceti písňových textů stejnojmenného kabaretního spolku, založeného zhruba před šesti lety, také „jeden text plastické poezie, tři nezveřejněné závadné texty, devět příběhů z Kašpárkova života, devět komiksových vyprávění, čtyři stránky ilustrací Matěje Němečka“ a spoustu dalších věcí.

Autorem většiny textů je divadelník David Dvořák, ale na některých se podílel například Milan Cajs z kapely Tata Bojs, Márdi z Vypsané fiXy, režisér a scenárista Janek Jirků a mnoho dalších, které různorodý projekt Kašpárka v rohlíku během své existence spojil. Texty ze všech tří doposud vydaných CD – Bejbypank (2007), Navždy (2009) a Ten Halywůd (2012) – a singlu Ježíšku, panáčkuj! (2009) jsou rozdělené do devíti částí a uspořádané tak, aby vyprávěly Kašpárkův příběh. Každá „kapitola“ je uvozená vyprávěním, které si s texty písní co do originality v ničem nezadá: „Málokdo ví, že děti po narození všechno uměj. Chodit, mluvit, řídit kombajn. Jen to prostě nedělaj. Mimina nejsou padlý na makovici, aby něco takovýho vo sobě někomu vykládaly. Jednou se prokecnete, že se udržíte na nohách, a už se do konce života nezastavíte. ‚Přines, podej, dojdi, skoč, doběhni, zařiď.‘ To mi pobli bryndák.“

Vedle textů obsahuje kniha i komiksové vsuvky Lukáše Urbánka a také několik ilustrací předčasně zesnulého Matěje Němečka, jemuž je kniha in memoriam věnována a jenž byl od samého počátku součástí projektu (fanoušci ho můžou znát třeba z obalu první desky nebo starších vizuálů). Obrázky i popisy vypadají jako vystřižené ze sešitu dítěte, které k Vánocům dostalo sadu čtyřiadvaceti fixů a teď je všechny zkouší. Dojem umocňuje i nápaditá grafická úprava Jakuba Kašeho.

Postřelenou knihu lze samozřejmě vnímat jako artefakt pro fanoušky oblíbené kapely, ale byla by to škoda, protože toho nabízí mnohem víc. Tvůrcům se povedlo všechno propojit v jeden organický celek, ze kterého nikde nic netrčí a nic v něm není navíc. Texty písní výborně fungují i bez hudby: mají svou osobitou poetiku, pro děti atraktivní svou nevázaností a pro dospělé sympatickou tím, jak bezprostředně oslovuje to rozpustile dětské, co v nich je.

Konzervativnější čtenáře, kteří Kašpárka v rohlíku neznají, některé verše možná trochu zaskočí („Čůrej sem a čůrej tam / čůrej jako velkej pán / vestoje i za běhu / žlutý srdce do sněhu / Každej se rád vyčůrá / zadara i za bůra“), ale i většinu z nich si kniha nakonec získá. Velkou zásluhu na tom mají například právě prozaické texty, které neznalým trochu přiblíží charakter projektu. A nebylo by divu, kdyby knižní setkání s Kašpárkem vedlo třeba i k tomu, že si dotyčný doplní domácí audiotéku. Humor, jehož je kniha plná od první do poslední stránky, je sice rozverný a někdy velmi přímočarý, ale vždy vkusný a často velmi přesně vystihuje (a pro dospělého zároveň tematizuje) dětské uvažování o světě: „Když jsem se od babičky dozvěděl, že i já mám svýho anděla, dost mě to vyděsilo. Musel jsem ho ale najít, protože jsem měl pár životně důležitejch otázek. Třeba proč když jsme před narozením všichni ,na houbách‘, nikoho nevytáhnou z mámy se zavírací kudlou a košíkem? Taky jsem potřeboval nutně vědět, čím má člověk bejt nebo co je za vesmírem vpravo.“

Jedinečnost Postřelené knihy tkví v tom, jak přesně vystihuje charakter uskupení Kašpárek v rohlíku, které je samo o sobě ojedinělé, a zároveň obstojí jako samostatná, svébytná publikace. Vždyť punkové texty v ní obsažené vlastně uceleně ukazují relativně podstatný výsek ze současné české poezie pro děti, a tvoří tak protipól knih například Radka Malého, Petra Nikla nebo Daniely Fischerové.

Dlužno dodat, že ke knize je přibalený zpěvník, v němž kromě notového zápisu najdete i akordové značky. To je, mimochodem, velmi chytrý způsob, jak takovýhle titul pojmout. Krásná vázaná kniha se všemi texty může dělat parádu v poličce (ačkoli se tam podle všeho moc neohřeje) a brožovaný zpěvník bude „sloužit“ – i přes větší formát drží hezky otevřený, dá se „zlomit“ a postavit na piano, na židli nebo třeba opřít o poleno. Písničky jsou z velké části poměrně snadno zvládnutelné, a tak je s dětmi můžou hrát i hudebně méně zdatní rodiče. Ostatně jen těžko si představit něco lepšího než tátu, který buší do kytary, huláká „Mámo bombo dej mi / aha aha / táto, kup mi želvy / aha aha / ňáký rychlý želvy / aha aha…“ a kolem něj víří houf piškotů, mezi kterými se určitě schová i nejedna matka.