Pokud máte rádi populárně naučnou literaturu a komiksy, je Logikomiks – hledání absolutní pravdy tím pravým čtením pro vás. Příběh logiky popsaný na životě Bertranda Russella je komiksovou obdobou knihy Gödel, Escher, Bach D. F. Hofstadtera. Pokud bychom se pohybovali pouze na poli komiksu, bylo by Logikomiksu nejblíže McCloudovo pojednání Jak rozumět komiksu.

Logikomiks je v současné době asi nejslavnější řecký komiks. Když v roce 2008 v Řecku vyšel, byl vyprodán za necelé tři měsíce. Úspěch následoval i v dalších státech a dnes už i my máme k dispozici českou mutaci (příznačně ve stejném roce jako českou verzi zmíněné knihy Gödel, Escher, Bach, i když na tu jsme museli čekat o poznání déle).

Popisovat podrobně děj je v případě této knihy zbytečné. Dá se shrnout klasickou frází „o životě a díle Bertranda Russella“, i když to není přesné. Kontrapunktem k vyprávění z první poloviny 20. století je totiž hledání cesty tvůrčího týmu komiksu. Stejně jako Russell neměl úplně jasno, jak se svým životem naložit, i oni tápou a nevědí, kterou cestou by se mělo jejich vyprávění (a skutečně jde o vyprávění, nikoli o literaturu faktu s přesně ověřenými údaji o jednotlivých událostech) ubírat.

Komiks tvoří skupina výtvarníků a scenáristů v Athénách. Město samo představuje pro tvůrce symbol moudrosti a logiky, jak o tom svědčí závěr knihy. V něm se symbolicky objevuje sova (která na čtenáře pomrkává snad ještě okatěji než autoři komiksu) a vyvrcholení celé Aischylovy trilogie Oresteii jako dokonalé ukončení iracionality čistým řezem a novým začátkem.

Ale vraťme se k začátku, totiž k úvodu knihy. Russellovo vyprávění začíná v Americe, která stojí před zásadním rozhodnutím: vstoupit, či nevstoupit do druhé světové války? Protestující přicházejí za Russellem. Bylo o něm totiž dobře známo, že byl za svůj pacifismus během první světové války půl roku vězněn. Načež se dostáváme k jedinému trochu nelogickému a ne zcela fungujícímu okamžiku jinak výtečné a unikátní knihy. Russell pozve dav do přednáškové síně na vyprávění – opět vyprávění, a nikoli přednášku – o svém životě. Jakmile skončí, bude chtít po přítomných, aby se sami rozhodli, zda má cenu vstoupit do vzdáleného konfliktu, nebo zda mají zůstat stranou.

Je pochopitelné, že autoři komiksu potřebovali nějaký rámec, do něhož by mohli celé představení hledání kořenů matematiky a logiky zasadit, ale tento moment je (skutečně jako jediný v celé knize) poněkud slabomyslný. Ke střetu Russella s demonstranty dojít mohlo, ale pravděpodobnost, že by jim vyprávěl podrobně celý příběh svého života, příliš vysoká není.

Pokud nad touto berličkou přivřeme oči, přenese nás Russellovo vyprávění na anglický venkov, kde vyrůstal na rodinném sídle v područí puritánské babičky a jen pomalu zjišťoval základní údaje o rodině. O to usilovněji se věnoval zvládnutí učiva z výuky soukromých učitelů, kteří se mu věnovali. Když mu byl objeven Eukleidés, cítil se díky matematickým zákonům spasen a věděl, že náboženství jeho babičky nad ním ztrácí moc.

Russellův životní příběh je pozoruhodný. V jeho rodině se vyskytuje šílenství a on sám si je vědom jeho hrozby. Proto podvoluje celý osobní i profesní život hledání základních klíčů matematiky, jež spatřuje v logice. Během překotného hledání i několikaletých pauz, zaviněných postáváním na jednom místě, zjišťuje, že v logice je šílenství obsaženo možná ještě více než v životě bez logiky.

Přesto není hrozba ztráty rozumu jediným tématem Logikomiksu. Jde tu o pouť matematiky, která se musela oprostit od iracionálního a hledat novou cestou. Tak se potom mohla stát základem ostatních věd. Russell nás obšírně seznamuje s tehdy revoluční teorií množin, vypráví, jaký zmatek spustilo publikování jeho logického paradoxu: Bude množina všech množin, které neobsahují sebe sama, obsahovat sebe sama? Následně se dostává k desetileté etapě budování vlastní teorie principií, která mají onen paradox zastavit.

Do matematiky a logiky Russell upíral veškerou vášeň, takže se není čemu divit, že na poli osobního života – který tvoří další zajímavé téma knihy – příliš úspěšný nebyl. První nevydařené manželství, ještě podivnější manželství druhé… To vše je zastíněno korespondencí a setkáváním s velikány jeho doby a touhou po nalezení „klíče ke všemu“. Důležitou roli v Russellově příběhu sehraje jak mladý Ludwig Wittgenstein, tak Kurt Gödel a mnozí další.

Logikomiks se čte jako velmi netradiční detektivka, ve které není jasné, zda vrahem je pravda, nekonečno nebo ti, kteří se snaží objasnit jejich vztah. Logikomiks je současně kniha, která vám objasní souvislosti, a možná i více než to. Může být prvním krokem ve vašem vlastním hledání absolutní pravdy.