Něžnost je osmý román francouzského spisovatele Davida Foenkinose, kterého čeští čtenáři znají zejména díky knize Erotický potenciál mé ženy (Le Potentitel érotique de ma femme, 2004; v překladu Danuše Navrátilové vydalo roku 2008 nakl. Argo). V červnu letošního roku byla rovněž do kin uvedena filmová verze tohoto románu s Audrey Tatou v hlavní roli.

Jak už je u tohoto autora zvykem, i Něžnost (v originále La Délicatesse, 2009) je dílo psané lehkým, příjemným stylem a protkané nejrůznějšími neliterárními odkazy a detaily, díky nimž si velmi rychle čtenáře získá. Ve 117 krátkých kapitolkách se prolínají pohledy třech hlavních postav – Nathalie, jejího šéfa Charlese, který se zoufale snaží získat její lásku, a nevýrazného podřízeného Markuse.

Hlavní linie příběhu sleduje Nathalie, mladou, krásnou, inteligentní a zasněnou ženu, jež se jednoho dne v Paříži seznámí se svou životní láskou Françoisem. Čeká ji idylický život bez jediného mráčku, společné bydlení, svatba, dobře placené místo ve švédské společnosti. Záhy ale přichází tragédie a Nathalii se zhroutí celý svět, postupně se musí učit začít znovu. V tom se jí snaží co nejvíce pomoci její šéf Charles, který nicméně doufá, že by tak mohl získat její lásku. Jeho myšlenky se točí pouze kolem ní, dalo by se říci, že jí je posedlý. Nathalie však vůči němu zůstává naprosto chladná. Třetí postavou příběhu je mladý Markus původem ze Švédska, který je členem Nathaliina týmu podřízených. Pochybuje o svých schopnostech v milostném životě a žije nezajímavým, nudným životem, o čemž svědčí i podivný styl jeho oblékání. Jaké je proto Charlesovo překvapení, když se na chodbách začne šuškat něco o tom, že Markus má poměr s Nathalie...

Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o klasickou love story – a kdybychom posuzovali pouze příběh, nebyli bychom daleko od pravdy. Foenkinos však dokázal poměrně tuctový námět ztvárnit nevšedním způsobem a přimět čtenáře, aby se soustředili na detaily, které člověku běžně unikají, na něžnost, díky níž Markus získává cestu k Nathaliinu srdci.

Jednotlivé kapitoly jsou navíc prokládány texty, které s dějem sice souvisí (recepty, slovníkové deifince, novinové články), avšak zároveň do jisté míry čtenáři zabrání v tom, aby román přečetl jedním dechem a nechal se nést pouze příběhem. Právě v tom je autorův přístup originální – donutí totiž čtenáře, aby u románu o lásce i přemýšlel, aby se nenechal ukolébat.