Zatímco jména těch několika málo komiksových kreslířů probublávají komiksovým undergroundem, o českém scenáristovi zatím nikdo neslyšel. Žádné totiž nemáme. To je také důvod, proč většina kreslířů řeší námět a zápletku svépomocí – bohužel je třeba přiznat, že mít nadání výtvarné a k tomu ještě literární není jev příliš obvyklý. Kdykoli se proto objeví český komiks, který má hlavu a patu, je to důvod k oslavě.

Poměrně v tichosti vzniklo docela rozsáhlé dílo, jež má na svědomí Markéta Smolíková Kubátová a nakladatelství Argo. Autorce budiž přičteno k dobru, že vystudovala animovanou tvorbu na FAMU a v současnosti se živí jako animátorka, což je záruka obstojně zvládnutého řemesla po stránce výtvarné. Navíc umí vyprávět příběh s využitím možností komiksové řeči.

Ani námět nebyl zvolen špatně. Dva egyptští bohové Usire a Sutech spolu vedou odvěký boj, boj mezi světlem a temnotou. Shodou okolností se jim do cesty připlete chlapec jménem Ratep, který se stane Usirovým žoldákem. Je obdařen faktickou nesmrtelností a silou. S těmito dary prochází dějinami a bojuje za dobro proti Sutechovým temným šikům.

Vezmeme-li v úvahu možné inspirace, dostáváme se kamsi mezi Highlandera a Hellboye, ona cesta napříč věky potom může připomenout Sandmana. Z každého jmenovaného (a několika dalších nejmenovaných) se zde dá nalézt kousek. Bohužel hlavní hrdina si nemůže vybrat, zda bude seladonem, hláškujícím rošťákem nebo tajuplným rozervancem, ale je možné, že se jeho nálady mění během staletí, v nichž žije. Jedno zůstává neměnné – Ratepův vzdor vůči Usirovi, jehož hračkou se stal. To mu propůjčuje dostatečnou konzistenci, aby byl pro čtenáře životný.

Vztah k pánovi je vlastně jediným pojícím momentem celé knihy, povídky první poloviny vysílají Ratepa na nejrůznější místa, autorka jej pošle dokonce do Jižní Ameriky, všude se najde práce pro tohoto božího agenta. Až poslední povídky na sebe přímo navazují a autorka v nich nechává Ratepa dospět k zásadnímu rozhodnutí, kterým kniha vrcholí. Dá se proto předpokládat, že se s Egypťanem v případě čtenářské přízně setkáme znovu.

Podíváme-li se na stránku grafickou, uhodí do očí podoba s kresbou Mika Mignoly. Na rozdíl od Mignolovy je sice černobílá, ale kontury postav i objektů inspiraci v jeho díle nezapřou. Navzdory odvozenosti se však kresbě nedá upřít řemeslná kvalita. Bez obav se může srovnávat s předchozím komiksem nakladatelství Argo – Princ z Persie, který je zahraniční provenience. Jen je škoda, že oba komiksy nemají stejný formát, mohly společně tvořit základ jakési řady komiksové historické fantasy, jejich témata jsou si totiž také poměrně blízká.

Egypťan vyznívá jako kvalitně připravený projekt. Je zároveň důkazem, že podobnou komiksovou knihu, která nevychází z českého prostředí, může vyprodukovat i domácí autor. Přes pár dětských nemocí se jedná o komiks dospělý, a to je zcela jistě zapotřebí ocenit.