Ateš Periša – ohnivý muž. Legendy, pohádky a humorky z Bosny a Hercegoviny Vybrali, přeložili a upravili Anežka Kindlerová a Jaroslav Otčenášek, vydalo nakl. Argo, Praha 2006, 224 s., studie, slovníček a přehled literatury.

Recenzovaný svazek edice Mýty, pohádky a legendy. Ilustrovaná řada z produkce nakladatelství Argo představuje českému čtenáři poprvé průřez ústní slovesností z území známém u nás hlavně díky kdysi populární písni “Hercegovina, lautr rovina”. Píseň sama nás vlastně uvádí do dějin této oblasti, se kterou byly i Čechy a Morava spojené v rámci Rakouska–Uherska. Bosna a Hercegovina měly zejména v 19. a v 20. století poměrně pestrou historii, ve které se odráží i v etnickém složení obyvatel. Po několik století bylo území pod nadvládou Turků a důsledkem toho je mimo jiné i dodnes početná skupina zde žijících Bosňáků vyznávajících islám. Kromě nich zde dále žijí velké skupiny Srbů a Chorvatů a národnostní mozaika byla doplněna ještě menšinami Židů a dalších národů, například i Čechů a Slováků. Jak naznačuje etnické složení jsou v Bosně a Hercegovině zastoupena tři náboženství islám, katolictví a pravoslaví, která zde vedle sebe až do poměrně nedávné doby v klidu žila. Vzájemná etnická a náboženská tolerance byla vhodnou půdou pro vznik žánrově i motivicky rozmanitého folklorního prostředí. Již tento krátký nástin historické a národnostní situace naznačuje, že čtenáře čeká zajímavé a poměrně dobrodružné čtení.

Kniha je dělena podle jednotlivých žánrů do třech oddílů - pohádky, humorky a legendy. Nejpočetnější jsou pohádky, ve kterých se prolínají pohádkové motivy evropské s orientálním vlivy. Najdeme zde například v několika obměnách variant pohádky o třech vlasech děda Vševěda a zároveň se setkáme i z ryze orientálním prvkem jako je létající koberec. Reálný svět se do pohádkové fantastiky přenáší jednak v podobě postav hlavních hrdinů, jejichž jména Hero nebo Šišmael nám navozují místní atmosféru, a dále je realita zdejšího života vyjádřena v pro českého čtenáře nezvyklých názvech, odvozených z přežívající turecké kulturní tradice jako např. han (hostinec), kádí (soudce islámského práva) apod. V pohádkách se setkáme i s typickou postavou orientální pohádkové tradice Hodžou Nasredinem, který je hrdinou žertovných pohádek a humorek. Je to veselý chlapík, podobný např. Ulenspegelovi z evropského prostředí, který svými šprýmy a vtipnými odpověďmi uvádí v úžas jak prosté vesničany, tak samotného sultána.

V druhém tematickém celku knihy jsou shromážděny humorky, krátké veselé příběhy. Velká část humorek je vlastně satirou na duchovní představitele všech tří náboženství. Folklorní podání je bez větších rozdílů líčí jako chamtivé a lakomé postavy, které lidový hrdina celkem snadno obelstí a odhalí před světem jejich pokrytectví. V humorkách se také mnohem víc než v pohádkách odráží pestré národnostní složení. Často jsou ze do vzájemné konfrontace postaveny postavy Turka a křesťana, popa a Hodži. V balkánském folklóru je také poměrně častým hrdinou Cigán, v oblasti Bosny a Hercegoviny nazývaný Cigo. K jeho charakteristice patří chytrost a lstivost, postava však vystupuje v opačné poloze podvedeného hlupáka.

 Poslední část knihy je věnována legendám, nebo také legendárním pohádkám. Najdeme zde například i u nás poměrně silně zastoupený variant podání o putování sv. Petra s Kristem, etiologickou legendu o stvoření blechy a další.

Ateš Periša – ohnivý muž je zajímavým a přínosným pokusem o přiblížení tradice ústní lidové slovesnosti Bosny a Hercegoviny široké veřejnosti i odborníkům. Překladatelé A. Kindlerová a J. Otčenášek knihu doplnili o slovník cizích výrazů, seznam pramenů a stručný doslov obsahující důležité kulturně-historické informace, které čtenáři usnadní orientaci v poněkud nezvyklém prostředí balkánských reálií. K příjemnému dojmu z celé publikace nemalou mírou přispívají i velmi dobře zvolené ilustrace Jána Petroviče.