Henry David Thoreau (1817–1862), příslušník amerického transcendentalistického hnutí, je autorem obsáhlých deníkových zápisků a řady esejistických textů inspirovaných úvahami o vztahu člověka a přírody i praxí života v ní. Je autorem mnoha děl, mezi ta neslavnější patří Walden aneb život v lesích (Walden or Life in the Woods, č. Paseka 2006) a esej Občanská neposlušnost (Civil Disobedience/Resistance to Civil Government), z níž čerpal Maháthmá Gándhí při formování své politiky nenásilného odporu pro autoritám. Za svého života byl Thoreau též vášnivým abolicionistou (zastáncem zrušení otroctví), obhajoval i známého vzbouřence Johna Browna.

Ve svém stěžejním díle Walden, pojmenovaném podle rybníku, na jehož březích Thoreau dva roky, dva měsíce a dva dny žil v chatě, již si svépomocí zbudoval, bez jakéhokoli zásahu civilizace, se autor nebeletristickou formou věnuje sepětí člověka s přírodou; přemýšlí, jak by člověk měl zůstat sám sebou a žít v souladu s věcmi okolo sebe. Thoreauovo dílo položilo základ veškerému modernímu psaní o nejrůznějších formách ekologie a environmentalismu.

Ve vynikající práci Občanská neposlušnost Thoreau varuje před narůstající hegemonií státní moci. Proti ní staví vědomí a svědomí jednotlivce, který by nikdy neměl dopustit, aby jej stát o jeho etická postoj připravil. Pokud tedy zákon odporuje jeho vnitřnímu etickému přesvědčení, je třeba jej odmítnout a přepracovat.

Svůj nekompromisní postoj osvědčil Thoreau v roce 1846, kdy odmítl zaplatit daň z hlavy (poll tax), ačkoli u sebe částku měl. Za odpor proti státnímu úřadu si Thoreau vysloužil noc ve vězení, kterou hrdě odseděl. Thoreauovy myšlenky i apelativní styl jsou živé do současnosti, zvláště v dnešní době zvířené situací kolem voleb se jedná o inspirativní čtení.