Při besedě zástupců japonského PEN klubu s českými překladateli z japonštiny, studenty Univerzity Karlovy a dalšími hosty na téma „Současná japonská literatura“, která se uskutečnila 16. listopadu 2005 v pražském Karolinu, všichni japonští hosté – spisovatelé Takaši Atóda, Takeaki Hori, Džó Sasaki a Nacuo Sekikawa – opakovaně uváděli jako příklad bestselleru, který představuje naprosto nový fenomén v současné japonské literaturě, knihu Muž z metra (Denša otoko).

Co je na této knize tak převratného a čím si zasloužila obrovský komerční úspěch na nepřehledném japonském literárním trhu? Vždyť této knihy se od jejího vydání v říjnu 2004 prodalo již přes 1 milion výtisků, začátkem června 2005 následovala velká úspěšná filmová verze, objevilo se několik vydání knihy v podobě kreslených komiksů manga a v červenci-září 2005 byl na TV Fuji vysílán televizního seriál (s vysokou sledovaností přes 18 % diváků).

I když o tom mnozí skeptici, kteří za vším vidí promyšlený komerční záměr, pochybují, jedná se údajně o pravdivý příběh. Dvaadvacetiletý nezkušený Cujoši Jamada, nadšený milovník mangy a počítačových her (v japonštině se takovým osobám říká „otaku“), náhodně zachrání v metru před agresivním opilcem krásnou, sebevědomou OL („office lady“) Saori Aojamovou. Dívka mladíkovi za záchranu poděkuje tím, že mu pošle značkový hrnek Miss Hermes a nakonec s ním jde také na večeři. Za normálních okolností by mu nikdy nevěnovala pozornost – v den incidentu v metru si však zapomněla kontaktní čočky, a tak přehlédla jeho pro „otaku“ tak typické oblečení, včetně batůžku na zádech plného komiksů. Nesmělý Cujoši při první schůzce svoji „závislost na komiksech“ zatají, Saori nic nepozná a jejich vztah může pokračovat.

O radu, do jaké restaurace dívku pozvat, zamilovaný Cujoši požádal na webové stránce a i poté pod pseudonymem „Muž z metra“ pokračuje v bohaté e-mailové korespondenci v internetovém fóru pro svobodné mladíky (převážně též „otaku“) na populární webové stránce http://www.2ch.net), ve které líčí svá setkání se Saori a žádá ostatní o rady, jak dál postupovat. O dívce píše podle dárku, který od ní dostal, jako o „Hermes“. Cujošiho e-mailová korespondence a dobré i méně dobré rady ostatních návštěvníků webové stránky si časem získaly obrovskou popularitu mezi mladými lidmi po celém Japonsku a nakonec se dočkala i v úvodu zmíněné knižní podoby.

Jedná se tedy, s nepatrnými úpravami, o knižní přepis původní de facto anonymní e-mailové korespondence, plné vizuálních prvků (tzv. emoticonů) a slangu typického pro tento moderní druh mezilidské komunikace. Mimochodem, původní podoba korespondence je dosud k vidění na speciální webové stránce (http://www.geocities.co.jp), a anglický překlad (pod názvem Train Man) vznikl použitím této původní online verze, takže údajně ani nebylo zapotřebí žádat japonského vydavatele knižní kompilace o autorská práva.

Celkem jedenáct epizod tohoto romantického příběhu je naplněno nesmělým hledáním, mladickou nejistotou a tápáním, břitkým humorem, nečekanými postřehy a především milostným příběhem, který i v dnešní přetechnizované době počítačů, internetu a mobilních telefonů mladé lidi zajímá a dojímá.

Zástupce nakladatelství Šinčóša, které knihu Muž z metra vydalo, tvrdí, že hlavní hrdinové skutečně žijí, že spolu nadále chodí, že Saori si knihu koupila a že oba jsou šťastni.

A jaký byl názor japonských spisovatelů, kteří na příkladu knihy Muž z metra ilustrovali poslední trendy v japonské moderní literatuře? Měl jsem dojem, že převažovala spíše trpká smířenost s tím, že se prostě jedná o novou generaci autorů, nové literární postupy, kdy spisovatel nemusí umět „psát“ a nemusí své příběhy do detailů promýšlet, kdy namísto toho v knižní podobě levně a rychle (a komerčně úspěšně) vycházejí internetové deníčky nebo e-mailová korespondence celebrit nebo i zcela neznámých lidí. A na dotaz českého moderátora besedy, který se přímo nabízel – zda se vůbec ještě jedná o literaturu – odpověděli velice rozpačitě.

Takže ještě pár čísel na závěr: internet v Japonsku používá více než 60 % obyvatel (oproti 10 % v roce 1997), webové stránky amatérských autorů navštěvují denně desítky tisíc Japonců, japonští „otaku“ ročně utratí za své koníčky cca 2,5 miliard dolarů.

A ještě jedna krátká poznámka pro úplnost: hraný film Muž z metra byl promítán v rámci listopadového setkání fanoušků mangy, anime a moderní japonské kultury v pražském NoD Roxy.