V letošním roce vydalo nakladatelství Paseka dílo našeho nejstaršího kronikáře Kosmy v překladu Karla Hrdiny a Marie Bláhové. Protože Kosmova kronika vychází znovu až po třiceti letech a zájem veřejnosti o ni byl vždy značný, zaplňuje se tím mezera na pultech knihkupectví a v mnoha knihovnách. Překlad Karla Hrdiny vyšel poprvé v roce 1929, později znovu v letech 1947 a 1950. V dalších vydáních v roce 1972 a 1975 do Hrdinova textu překladatelsky zasáhla i Marie Bláhová a tento překlad nám nabízí i vydání nejnovější.

Téměř devět set let po úmrtí autora kroniky se tak čtenář může nechat strhnout poutavým vyprávěním o počátcích našich národních dějin, jak je vnímal děkan pražské kapituly a současně vzdělaný diplomat ve službách pražského biskupa v první čtvrtině 12. století. Ve svém díle se pokusil popsat dějiny národa na základě poznatků získaných z tehdejších historických pramenů, z ústní tradice i z vlastní zkušenosti, ale chtěl rovněž vytvořit dílo vysoké literární úrovně. Ve třech knihách, z nichž každá je opatřena samostatným prologem, nenacházíme jen líčení historických událostí, ale také četné literární exkurzy, pověsti, drobná hagiografická vyprávění, anekdoty apod., z nichž k nám mimoděk promlouvá hmotný i duchovní svět Kosmovy současnosti. Dílo je zajímavé rovněž z hlediska autorových postojů a vidění světa, v němž žil. Jako církevní představitel a vlastenecky smýšlející Čech zformuloval ve své kronice i některé principy české státnosti, které platily po staletí (např. Čechové jako jeden národ nebo kníže jako nástupce sv. Václava a jediný právoplatný majitel a vládce českých zemí, který se stará o svůj lid).

Úvodní stať, která mimo jiné čtenáři přibližuje realitu každodenního života lidí koncem 11. a počátkem 12. století a zabývá se i aktuální otázkou psychologie české státnosti, napsal pod názvem O Kosmovi a jeho kronice Dušan Třeštík, přední znalec dějin raného středověku střední Evropy. Dušan Třeštík nebyl k tomuto úkolu vyzván náhodou. Právě on u nás jako jeden z prvních začal přistupovat už v 60. letech k historickým pramenům především jako k literárním dílům, což tehdy nebylo samozřejmé. Stal se tak reprezentantem zastánců literárně-teoretického zkoumání a interpretace historických pramenů. O Kosmovi a jeho kronice vydal rovněž dvě samostatné monografie: Kosmas - Studie s výběrem z Kosmovy kroniky (Praha 1966) a Kosmova kronika - Studie k počátkům českého dějepisectví a politického myšlení (Praha 1968).

V takovém duchu je napsán i nejnovější textový komentář, jenž je velkým přínosem právě vyšlé publikace. Jeho autorem je Petr Kopal, který se již delší dobu systematicky a moderně zabývá fenoménem Kosmovy kroniky z literárně historického hlediska. Ke komentáři je připojen i výběrový seznam sekundární literatury.

Kroniku Čechů psal Kosmas především pro své současníky, proto některé termíny, osoby a události, na které autor odkazuje, nemusí dnešnímu čtenáři mnoho říkat. Z toho důvodu publikace kromě vlastního textu kroniky a jeho komentáře obsahuje i vysvětlivky a poznámky z pera Marie Bláhové, jež jsou oproti vydání z roku 1972 (1975) mírně doplněny. Z posledního vydání je převzat soupis rukopisů (nově opatřený jejich signaturami) a edicí Kosmovy kroniky. Stejně jako v předchozím vydání čtenáři usnadňuje hledání v textu rejstřík osob a míst a tento doprovodný aparát činí publikaci velmi přátelskou i náročnějšímu uživateli.

Novému vydání překladu Kosmovy kroniky chybějí oproti předešlému doprovodná vyobrazení a příloha s genealogickým stromem rodu Přemyslovců, zato ale kniha nabízí nový textový komentář a doplněné údaje v poznámkách a vysvětlivkách. Tím se stává nejen reprezentativním překladem Kosmova díla, který využije i odborná veřejnost, ale zároveň je důstojným připomenutím malého výročí osmi set osmdesáti let od úmrtí jejího autora.

vyjde v Relationes Budvicenses 2005

Kosmova kronika česká. Překlad Karel Hrdina a Marie Bláhová, úvod Dušan Třeštík, komentáře Petr Kopal, Praha – Litomyšl, Paseka, 2005, 304 s.