Hranici sto tisíc návštěvníků konečně překonal letošní ročník lipského Knižního veletrhu, který proběhl 25. – 28. 3. Kromě rozsáhlé prezentace knižních nakladatelství z Německa i ze zahraničí na ploše Neue Messegelände proběhlo pod názvem Leipzig liest v celém městě na 800 autorských čtení a autogramiád.

Největší hvězdy
Asi nejvýznamnějším německým hostem festivalu se stala autorka, která již patří ke klasikům, Christa Wolfová. Své pětasedmdesáté narozeniny oslavila na veletrhu prezentací nové biografie a knihy dopisů s názvem Christa Wolf a na konci loňského roku vydaných deníků s názvem Ein Tag im Jahr. Kromě těchto titulů byla připomenuta i její zatím poslední kniha, vydaná roku 2002, Leibhaftig, která je zasazena do dob NDR a vypráví o existenciální krizi smrtelně nemocné hrdinky, v jejíchž vzpomínkách a horečnatých fantaziích se znovu promítají československé a maďarské politické procesy, pražské jaro 1968 či německé politické události.

Titulem, kterému bylo věnováno zřejmě nejvíce pozornosti se stal román Landnahme Christopha Heina, jehož jméno bylo na veletrhu dáváno do jedné linie s Günterem Grassem a Heinrichem Böllem. V knize vypráví příběh jedné rodiny, nikde nechtěných odsunutých Němců. Historie začíná na konci druhé světové války, kdy rodina odchází nedobrovolně z Polska do Saska, ale ani tam není vítána. Autor sleduje hlavního hrdinu téměř padesát let a vypráví jeho příběh z pohledu pěti různých vypravěčů. Někteří kritikové zároveň zdůrazňují paralelu románu s autorovým životem rozděleným mezi Slezsko a západní a východní Německo.

Za miláčka publika byl zvolen francouzský spisovatel Erich-Emmanuel Schmitt, na jehož podpis stála dlouhá řada čtenářů. Velkého zájmu dětí a médií se těšil i americký kreslíř Simpsonovic rodinky Bill Morrison.

Nejlepší prezentace
S asi nejnápaditější prezentací se letos představil švýcarský svaz nakladatelů, který přichystal pro návštěvníky veletrhu tzv. Swiss Lounge. Nejen, že chvilky mezi čtením zpestřili „módní“ přehlídkou nových knih, ale především překvapili nápaditě vytvořenou scénou, sestávající z bílých papírových lustrů, jež bylo možné spustit až úplně na zem a vytvořit tak improvizovaný sál. K nejúspěšnějším autorům, jež zde měli své čtení, patří bezesporu Martin Suter, který četl ze svého nového románu Lila, lila.

Tradici na Lipském veletrhu má také komiks, jehož prezentace jsou zčásti určeny především dětskému publiku. Na čtvrtina hlavní výstavní plochy jsou nejrozmanitější zákoutí pro příznivce jednotlivých kreslených hrdinů. Letos jim dominovala velká japonská čajová zahrada. Kromě ukázek umění jednotlivých kreslířských teamů se mohli návštěvníci na velkých plátnech seznámit i s filmovým zpracováním komiksových příběhů či se stát sami kreslíři. Celá řada dětí se mezi stánky motala v nápaditých, často vlastnoručně vyrobených maskách. Poněkud nepochopitelně se mezi nimi mísili i o něco starší příznivci gothic stylu a new wave, podobní upírům. Někteří z nich, například dívka s modrými rty a smrtelně bílým obličejem, kreslili dětem do památníků krvavě rudé obrazy.

Česká republika do svého výrazně označeného stánku, představujícím nejčerstvější tituly beletrie i naučné literatury, nalákala řadu zahraničních návštěvníků i z řad novinářů. Značný zájem byl i o čtení českých autorů. Již ve čtvrtek večer četl ze své právě v Německu vydané knihy Noční práce Jáchym Topol. V pátek představil Radim Kopáč německému publiku současné české básníky Radka Malého, Františka Dryje a Vikiho Shocka. V sobotu se pak v Café Europa mohli zájemci seznámit s dílem Hany Andronikové a Bohuslava Vaňka–Úvalského.

Ocenění autoři
V rámci veletrhu je každoročně udělena celá řada cen. Tou nejvýznamnější je Německá knižní cena (Deutscher Bücherpreis), která má formu platýze a jíž obdržela v roce 2002 již zmiňovaná Christa Wolfová. Za celoživotní dílo ji letos získala autorka dětské literatury Mirjam Presslerová. Její životní příběh připomíná trochu příběh autorky Harryho Pottera, protože i Mirjam Presslerová začala psát až téměř ve čtyřiceti letech jako svobodná matka tří dětí a od té doby vydala již přes třicet knih.

K dalším letošním oceněným autorům patří Američan Michael Moore, který získal Platýze v oblasti literatury faktu za knihu o Bushově vládě Stupid White Men. V kategorii beletrie získal cenu Yann Martel za román Schiffbruch mit Tiger (Life of Pi). Za debut Selam Berlin byla oceněna i německá autorka tureckého původu Yade Kara (více informací o autorce přineseme v dohledné době). Za dětskou knihu si odnesl cenu irský autor Eoin Colfer, který vytvořil literární opak Harryho Pottera, postavu Artemise Fowla, jenž vychází z irských mýtů, ale je naprosto současný.

Kuriozity
Značný zájem byl mezi návštěvníky veletrhu i o audioknihy, jež jsou v Německu skutečným hitem, a o cestovní literaturu. Zájemci o starší knihy měli šanci hledat skrytý poklad v několik metrů dlouhé knihovně plné antikvariátních titulů, jíž jeden z návštěvníků přirovnal ke „Zdi nářků“, protože kolem knih všichni obezřetně našlapují a hypnotizují je pohledem plným hledání. Kromě toho byla k vidění i celá řada kuriozit, od nejmenších knih, kolibříků, až po čerstvě vytištěné knihy, jež si mohl každý návštěvník odnést přímo z tiskařského pásu. Lipský veletrh především svou návštěvností i přetékajícími regály názorně dokázal to nejdůležitější, že kniha má stále nárok na existenci.