Americký sen pohledem Angličana
Jonathan Raban je původem Angličan, který se proslavil hlavně svými cestopisy. Nový Rabanův román Waxwings je strhujícím příběhem imigrantů.
Velký americký román, literární ztvárnění amerického snu o prosperitě, svobodě a všem hezkém, to je a asi zůstane věčné téma americké literatury. Jen v posledních desetiletích se o něj pokoušely desítky autorů – někteří úspěšněji, jiní méně. Dnes, na počátku jedenadvacátého století, kdy jsme dali vale všem velkým příběhům, je už skoro jasné, že nic takového jako „velký americký román“, jenž by vyčerpávajícím způsobem jednou provždy pojmenoval nejrůznější fasety té jedinečné americké zkušenosti (jak se o to pokusil třeba Dos Passos), prostě není možný. Totalita není literárně o nic dosažitelnější než filosoficky. Přesto by asi bylo chybou na toto téma úplně rezignovat – ono by to ostatně šlo jen stěží, neboť je tak ústřední pro celou tradici americké literatury, že si přivlastňuje téměř vše, co na americkém kontinentu vzniká.
Je charakteristické pro americkou kulturu, že jeden z posledních románů, který aspiruje na to pojmenovat americký sen, je z pera přistěhovalce. Jonathan Raban je původem Angličan, který se proslavil hlavně svými cestopisy a v roce 1990 se definitivně přestěhoval z New Yorku do Seattlu. Ve své knize Soft City nabídl zajímavý pohledem na Británii zvenčí, Old Glory mapovala kulturně-geografický terén povodí Mississippi a Bad Land je neobyčejná kniha o skupině lidí, která přišla za vidinou svobody, štěstí a bohatství do nehostinné Montany.
Právě na posledně jmenovanou navazuje i nový Rabanův román Waxwings (Brkoslavové). I tento román je strhujícím příběhem imigrantů a stejně jako Bad Land vypráví o konfliktu mezi očekáváním a tvrdou realitou. Román je zasazen do autorova domovského Seattlu, tedy města grunge, počítačového průmyslu a věčného deště, které ovšem svou polohou přímo zosobňuje naplnění velkého sloganu „Go West“. Zde, na břehu oceánu, se zastavila cesta, jež určovala celé dějiny Spojených států. Víc na Západ už jít nelze. Román je propletencem dvou životních příběhů. Univerzitní učitel literatury Tom Janeway je synem maďarských emigrantů a do Seattlu přijíždí z Londýna. Na západě Spojených států se nakonec usadí, ožení se, najde si místo na místní univerzitě a o dění kolem sebe se příliš nestará. Je to typický nepraktický intelektuál, který nejraději tráví den se svými knihami – a tudíž je vlastně pravým protikladem amerického hrdiny, jak jej známe od Emersonových esejů, Cooperových románů přes četné kovbojky až po selfmademany třicátých let. Jeho opakem je čínský ilegální přistěhovalec Chick – ten je vlastně tak trochu ironickým zosobněním amerického snu, neboť on jde na „východ“. Do Seattlu pronikne na lodi a jako jedinému z ilegálních imigrantů se mu podaří uklouznout přistěhovalecké policii. Je pravým opakem Toma – nevzdělaný, umí jen velice špatně anglicky, ale je chytrý, podnikavý a hlavně, dokáže se chytit příležitosti. Třetí pól v knize představuje Tomova manželka, která podniká v jedné z těch internetových společností, které se vyrojily na západním pobřeží Spojených států v uplynulých deseti letech jako houby po dešti, zaznamenaly obrovský úspěch na burze, a vzápětí se zhroutily jako domeček z karet. Zatímco Tom disponuje věděním, které nedokáže prodat, Chick je obratný, zručný, ale chybí mu jazyk a internetové společnosti nedisponují ani věděním, ani praktickými dovednostmi, nýbrž jsou to pouhé jazykové bubliny, monumenty postmoderní doby. Na poli vymezenému těmito třemi body rozehrává Raban úžasnou komedii, dokonce obdařenou thrillerovou zápletkou, kdy od Toma odchází manželka, on sám je podezřelý z únosu a vraždy malé dívky, ztrácí dočasně svůj post, přitom se nechá od Chicka přemluvit na opravu střechy, hrozí jim odhalení ze strany úřadů atd. Jako u každé dobré knihy, i zde by bylo nemístné odhalit dramatické rozluštění.
Vedle osvěžujícího smyslu pro humor a mistrně napsaného příběhu na románu zaujmou hlavně brilantní sociologické postřehy. Jonathan Raban zde plně uplatnil zkušenosti, které nasbíral při psaní svých životopisů. Osvědčuje zde vytříbený smysl pro výmluvnost detailu, a skvěle ukazuje, nakolik je ten velký americký sen iluzí: není prost nespravedlivosti (Tomův případ) ani sociálních kontrastů (neuvěřitelně opulentní restaurace, v nichž večeří šéfové firem, které neprodukují vůbec nic, vedle zubožených příbytků bezdomovců a imigrantů). Román Waxwings je vedle thrilleru a komedie rovněž velice přesným a aktuálním románem společenským - v tom nejlepším slova smyslu.