Literárněvědné řady dvou bulharských nakladatelství
Bulharská literatura

Literárněvědné řady dvou bulharských nakladatelství

Literárněvědná řada Tălkuvanija nakladatelství Literaturen vestnik a Literárněvědná řada Opiti nakladatelství Figura.

Literárněvědná řada Tălkuvanija nakladatelství Literaturen vestnik

Penčev, Bojko: Tăgite na kraevekovieto. Sofija, 1998.
Temenugi. Drugijat roman na Javorov. Sofija, 1998.
Peleva, Inna: Văzraždanija. Sofija, 1999.
Georgiev, Nikola: Mnenija i sămnenijja. Sofija, 1999.
Peleva, Inna: Mesta ot konspekta. Sofija, 2000.
Novkov, Mitko: BARTveži. Sofija, 2001.

Řada Tălkuvanija vznikla z iniciativy jednoho z neprestižnějších literárních periodik v Bulharsku – Literárních novin. Má široký tematický záběr a zahrnuje literárněvědná bádání různých směrů. Tăgite na kraevekovieto Bojka PenčevaBARTveži Mitka Novkova obsahují především kritické texty, věnované publikacím a skutečnostem z literárního a kulturního kontextu posledního desetiletí. Stati a studie z dvou knih Inny Pelevové VăzraždanijaMesta ot konspekta přestavují soudobou recepci autorů bulharské klasiky – Paisije Chilendarského, Rakovského, Boteva, Vazova, Javorova, Elina Pelina, Jovkova aj. Publikace Temenugi (Drugijat roman na Javorov) představuje sborník, který shromáždil texty z literárněvědné diskuse o Javorovovi, která se konala v polovině minulého desetiletí.

Jednou z nejzajímavějších knih řady je publikace Mnenija i sămnenijja – jde o sborník statí a studií významného bulharského literárního vědce druhé poloviny 20. století Nikoly Georgieva.

Tematicky různorodé knihy této řady tak reprezentují soudobou bulharskou literární vědu; sjednocuje je navíc společná idea, že smysl literatury spočívá nejvíc v její vlastní vůli být interpretovaná. Taková je i nosná myšlenka při sestavování edice: moderní humanitní věda není jen vědou. Ve svých nejlepších příkladech nabízí možnosti, jak se vypořádat s problémy člověka vrženého do světa jazyka, či člověka vrženého do jazyka světa.

Literárněvědná řada Opiti nakladatelství Figura

Chranova, Albena: Ezikăt i negovite reči. Sofija, 2000.
Ličeva, Amelija: Istorii na glasa. Sofija, 2002.
Kamburov, Dimităr: Javori i kloni. Sofija, 2003.

Ačkoliv byla Figura založena teprve před několika lety, rychle získala renomé jednoho z nejprestižnějších nakladatelství v oblasti humanitních věd – jak už co do domácí, tak i překladové produkce. Řada Opiti se soustřeďuje na nejvýznamnější literárněvědné publikace. Kniha Albeny Chranovové Ezikăt i negovite reči má široký časový studijní záběr (9.-19. stol.) a interpretační škálu, zahrnující literárněvědný, jazykovědný i medievalistický přístup. To dovoluje komentovat v oblasti pohledu na bulharskou literaturu i protichůdné teorie a objevit nové přístupy k jejímu studiu.

Istorii na glasa Amelie Ličevové je teoretická práce zabývající se hlasem jako nositelem toho psaného. Předmětem je kategorie hlasu, pozornost je věnovaná ženskému hlasu v literatuře. Interpretace je výjimečně erudovaná a zahrnuje různé oblasti humanitních věd – literaturu, filozofii, kulturologii.

Javori i kloni Dimitra Kamburova studuje lyriku jako žánr literární tvorby Javorova i jako realizaci tohoto žánru v bulharské literatuře. Autor přináší nový pohled na jednoho s nejdiskutovanějších bulharských autorů, a to za využití dosud neaplikovaných možností interpretace.

Publikace z řady Opiti se vyznačují interdisciplinárním přístupem a schopností zasadit literárněvědné bádání do širokého moderního rámce humanitních věd.