Eseje významného španělského spisovatele 19. století nabývají na aktuálnosti ve století jednadvacátém, kdy „české země nově zažívají rychlý proud dějin“.
JF
Josef Forbelský
Zdá se, že příležitostným otevřením problému macondismu bylo nadhozeno základní téma naší a budoucí doby: vztah mezi technicky pokročilejším globálním „Severem“ a kulturně starším „Jihem“...
Fyzicky vstoupil Gabriel García Márquez do Prahy o čtrnáct let dříve, nežli v Československu poprvé vyšlo Sto roků samoty (1971). Do Evropy ho jako dopisovatele vyslal v červenci roku 1955 liberální bogotský list El Espectador. Oficiálně jel na ženevské zasedání Velké čtyřky a na benátský filmový festival, případně měl referovat o stavu nemocného papeže Pia XII. Neoficiálně chtěl Márquez, považovaný za osobu spjatou s kolumbijskou komunistickou stranou, navštívit země "za železnou oponou".
