Smutek je ztráta smyslu, práce truchlení pokus znovu jej získat, říká Freud. Bunda to v okouzlujícím psaní Marieke Lucase Rijneveld umí říct poetičtěji, a přitom stejně přesně.
Petr Fischer
Patrik Ouředník se ve svém nejnovějším „románu“ po sedmi letech vrací k tématu apokalypsy. Tentokrát ale ne v tak depresivním tónu; naděje a optimismu tu najdeme až dost.
Minervina sova vylétá za soumraku… Slavná Hegelova věta z úvodu do Filozofie práva o osudovém zpožďování filozofie či moudrosti, které přicházejí vždy po činu, až ve chvíli, kdy je takříkajíc po všem a nic se nedá změnit, anebo v době, která se dekadentně hroutí do sebe, by se směle dala vetknout do záhlaví posledního románu Michaela Cunninghama Za soumraku.
Houellebecq ironizuje Houellebecqův sklon k alkoholu, zpustlost, všechno, co se po léta vyprávělo v magazínech, které živil skandálními historkami o perverzním životě; pochichtává se Houellebecqově ceně na literárním trhu...
Zpráva o udělení Nobelovy ceny za literaturu Hertě Müllerové překvapila všechny. Ani německá média v roce 2009 neskrývala údiv a překvapení, natož ta česká, v nichž se psalo o „relativně neznámé Němce“...
Na počátku byla hudba. Hudba byla úzkostná a dobrá. A z té hudby byla kniha…
Vrcholem Hollinghurstova umění je nesporně jeho čtvrtá a zatím poslední kniha Linie krásy (Line of Beauty). Román mu jako vůbec prvnímu otevřeně homosexuálnímu autorovi v roce 2004 přinesl prestižní Bookerovu cenu a užší nominaci na Whitbreadovu cenu za nejlepší britský román roku.