Po Eliotových Čtyřech kvartetech vyšlo v Edici anglo-amerických básníků nakladatelství Argo první samostatné a úplné české vydání přelomové básně amerického beatnického spisovatele Allena Ginsberga (1926–1997) Kvílení (Howl) v překladu Jana Zábrany. Ginsberg napsal Kvílení v letech 1955–1956, a když báseň v roce 1956 vydalo nakladatelství City Lights Publishers, které řídil Ginsbergův přítel, básník Lawrence Ferlinghetti, znamenalo to pro Ginsberga první velkou vlnu veřejného zájmu o jeho dílo. K věhlasu básně pak přispěl i soudní proces s Ferlinghettim a jeho spolupracovníkem, kteří byli kvůli Kvílení obviněni ze šíření obscénní literatury a zatčeni.

Kvílení, rozsáhlá básnická skladba ve třech částech a poznámce pod čarou, věnovaná Ginsbergovu příteli, spisovateli Carlu Solomonovi, je zároveň nářkem, extatickým zpěvem i rozzuřeným řevem nad stavem Spojených států v padesátých letech dvacátého století. V první části Ginsberg vrství obrazy a psychedelické vize vycházející z jeho vlastní zkušenosti i ze životů jeho přátel, nonkonformních vyvrhelů, kteří nezapadali do poválečné americké konzumní společnosti. Ve druhé oslovuje Molocha, odlidštěnou průmyslovou a byrokratickou mašinerii, a ve třetí promlouvá ke Carlu Solomonovi, s nímž se seznámil v psychiatrické léčebně Greyhound Park.

Ginsbergova poezie navazuje mimo jiné na tvorbu amerického básníka devatenáctého století Walta Whitmana, jehož sbírka Stébla trávy rovněž čelila obviněním z obscénnosti a který Ginsberga inspiroval zejména svou snahou pojmout lidskou zkušenost v celé šíři a zaměřením na tělesnost a smyslnost. Odráží se v ní zájem o buddhistickou filozofii a mystiku a lze v ní vysledovat četné odkazy k životům jeho beatnických přátel, například Jacka Kerouaca, Neala Cassadyho a W. S. Burroughse. Ginsberg se celý život občansky angažoval, například v protestech proti válce ve Vietnamu, a i Kvílení má silný politický náboj.

Jakkoliv může Ginsbergova poezie působit dojmem, že se nekontrolovaně valí a řine, nelze říct, že postrádá formální propracovanost – není však strukturována rýmem, nýbrž opakováním a délku řádky určuje nikoliv počet slabik či přízvuků, ale délka jednoho nádechu (Ginsberg své básně často s úspěchem přednášel na literárních čteních). Kromě Kvílení samotného svazek obsahuje i další básně, z nichž mnohé – Amerika, Samoobsluha v Kalifornii či Slunečnicová sútra – patří ke Ginsbergovým neslavnějším.

První ukázky ze Zábranova překladu Kvílení vyšly nedlouho po vydání originálu ve Světové literatuře jakožto součást studie Americká bohéma: recense s ukázkami v červnu 1959. Kvílení i další básně obsažené v Ginsbergově sbírce dosud česky vycházely jen ve výborech, „tedy v kontextu vytvořeném interpretačním úsilím editorů, nikoliv autora samotného“ (s. 64), jak podotýká v doslovu Petr Onufer. Nové vydání poprvé přináší českým čtenářům celou sbírku v plném rozsahu a v původním řazení a je rovněž významným příspěvkem k obnovování zájmu o Zábranovo rozsáhlé, ale stále poměrně málo známé překladatelské dílo. Vedle Ginsberga překládal Zábrana z moderních amerických básníků také již zmíněného Lawrence Ferlinghettiho, Gregoryho Corsa a Wallace Stevense.

Kromě vlivného Zábranova překladu je Ginsberg s českým prostředím provázán i svou legendární osobní návštěvou v roce 1965. Ginsberg se v Praze neočekávaně zastavil cestou z Kuby, a poté co se zkontaktoval se Zábranou a Josefem Škvoreckým, rozhodl se v Praze nějaký čas pobýt. Během majálesu, který se v Praze ten rok konal po dlouhých devíti letech, kdy byl komunistickým režimem zakázán, si jej studenti zvolili králem. Na základě provokace StB byl však čerstvě korunovaný vládce májových oslav vyhoštěn ze země. O této zkušenosti napsal báseň King of May (Král Majáles). V rámci této návštěvy se uskutečnilo i čtení na filozofické fakultě, kde Ginsberg přednášel své verše pro několik set posluchačů a Zábrana četl své české překlady, a setkal se s českými beatniky, mimo jiné s Václavem Hrabětem a Vladimírou Čerepkovou.

Lze jen doufat, že se i letos Edice anglo-amerických básníků rozroste o nový svazek (či dokonce svazky) a představí české veřejnosti další významné dílo anglofonní poezie v kvalitním překladu a v pečlivé ediční a grafické úpravě, jimiž se tato nakladatelská řada vyznačuje.