V Norsku vychází očekávaná kniha o Andersi Breivikovi, masovém vrahovi, který na norském ostrově Utøya v červenci roku 2011 zabil 69 účastníků letního tábora sociálně demokratické mládeže, dalších osm obětí zemřelo následkem bombové exploze ve vládní čtvrti v samotném Oslu.

O této události, která šokovala celý svět a především samotné Norsko, zdánlivě vzdálené terorismu, válkám i celosvětové finanční krizi, již vyšlo relativně hodně knih, esejů a bezpočet článků. Norská novinářka Åsne Seierstadová je ale první, která se pokusila ve své právě vycházející knize s příznačným názvem En av oss (Jeden z nás) zachytit celou šíři události – ty, kteří jí byli zasaženi, i ty, kteří ji způsobili. Norští kritici se shodují v tom, že kniha je zatím tou nejlepší, která byla o tragédii napsána. Jako válečná novinářka působila Seierstadová v Iráku, Afghánistánu, Čečensku, na poli literárním proslula jako autorka dokumentární knihy Knihkupec z Kábulu (2002, česky 2005), která odkrývá každodenní život jedné rodiny, v níž sama nějakou dobu žila.

Autorka v knize sleduje osudy čtyř rodin před útokem, během něj a po útoku. Jednou z nich je rodina samotného vraha, zbylé tři jsou rodiny obětí. Odpovědi na motivy chování Breivika hledá Seierstadová v jeho dětství a mládí, archivech, nemocničních záznamech a čerpá i z rozhovoru s jeho matkou, který stihla před její smrtí na jaře 2013 udělat. Přesto ani ona, ani jiní nenachází jasnou odpověď, proč z Breivika vyrostl fanatik a fašista, a snad právě proto pojmenovala knihu Jeden z nás. Na druhé straně stojí tři osmnáctiletí mladí muži, kteří se již od mládí angažují v politice a chtějí z Norska udělat zemi, kde se bude žít ještě lépe než dnes. Seierstadová popisuje jejich charaktery, nadšení a idealismus, který tak silně kontrastuje s Breivikovou nenávistí.

Seierstadová je novinářka, při psaní ale využívá i prostředků krásné literatury, což zvyšuje čtivost a oblibu jejích knih doma i za hranicemi Norska. Tento moment může být také důvodem kritiky knihy, stejně jako tomu bylo v případu Knihkupce z Kábulu, většina recenzentů se však zatím shoduje na tom, že beletrizace textu je vyvážena poctivým studiem velkého množství materiálů. Práva na překlad knihy již byla prodána do osmi zemí a autorka věnuje výtěžek z prodeje na domácím trhu nově založené nadaci, která nese stejný název jako kniha a která bude podporovat rozličné národní i mezinárodní projekty v oblasti rozvoje, vzdělávání, sportu a životního prostředí. Uvidíme, zda se knihu rozhodne vydat i některý z českých nakladatelů.