O muži, který si koupil svědění. Pohádky a pověsti Sámů 1
Sámové, nejstarší historicky doložení obyvatelé severní Evropy, po dlouhou dobu bez odporu podléhali útlaku většiny, jejich kultura, jazyk a způsob života pomalu se pomalu vytrácel. Neočekávaně velká vlna odporu se zvedla až v sedmdesátých letech.
Sámové, nejstarší historicky doložení obyvatelé severní Evropy, po dlouhou dobu bez odporu podléhali útlaku většiny, jejich kultura, jazyk a způsob života pomalu se pomalu vytrácel. Neočekávaně velká vlna odporu se zvedla až v sedmdesátých letech dvacátého století, kdy se Sámové vzbouřili proti stavbě přehrady a hydroelektrárny na řece Alta, v jejímž okolí se rozléhala jejich pastviště sobů. V dnešní době žije na severu Evropy, v Norsku, ve Švédsku, Finsku a Rusku, okolo padesáti tisíc Sámů, kteří již mají svůj parlament, sámštinu je možné studovat na univerzitě v Tromsø a zájem o jejich kulturu znovu ožívá.
V roce 1997 vydalo norské nakladatelství Aschehough výbor sámských pohádek, které sepsal ve dvacátých letech dvacátého století filolog J. K. Qvigstad. Jeho norský překlad sámských pohádek byl bohužel silně poznamenán přezíravým postojem k této menšině. Výbor z roku 1997 však vyšel v jazykové úpravě religionistky Brity Pollanové, která přistupovala k sámské vypravěčské tradici s úctou a respektem. Z tohoto výboru také vycházeli čeští překladatelé Viola a Zdeněk Lyčkovi.
Kromě vyčerpávajícího úvodu o historii Sámů a základních prvcích jejich kultury je v závěr knihy doplněn teoretickou pasáží o sámských bubíncích, nadpřirozených bytostech a ukázkami typických sámských kreseb.
Rozdělení příběhů odpovídá zobrazení skutečnosti na šamanských bubíncích – nadpozemský svět, svět lidí a svět mrtvých. Několikastránkové i několika řádkové příběhy, jež někdy spíše než pohádky nebo pověsti připomínají anekdoty či ponaučení, ukazují jak jedinečnost této menšiny, tak jejich sounáležitost se Severem a evropskou kulturou. Příběhy ukazují bytostné sepětí života Sámů s přírodou, širými severskými pláněmi a stády sobů. Příznačné jsou už názvy většiny pohádek – Lidská duše v podobě masařky, Jak vznikly vši, Jak vznikly divocí sobi, Jak byl stvořen vlk nebo Proč má potáplice nohy tak daleko vzadu. Příběhy však zároveň nedají zapřít celou řadu celoevropských, i když poněkud transformovaných pohádkových a biblických motivů a prvků odkazujících na severskou mytologii.
© Barbora Závodská
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.