Plahočivé, ubíjející, trapné okamžiky a schopnost zaznamenat patologické jevy okolního světa. To jsou přednosti nové básnické sbírky Elsy Aidse. Lyrický mluvčí v ní ale nepronáší kritické soudy ani se nepřiklání k agilním činům. Namísto toho se nechává svévolně unášet každodenními událostmi, v nichž čtenář ale ne vždy nalezne slibovanou idylu a pocity štěstí.
EA
Elsa Aids
Monotónní rytmizovaná próza protkaná verši zaznamenává pár let života muže s jeho novou partnerkou – či spíše vedle ní, jak mu vlastní uzavřenost až netečnost umožní. Přestože se vypravěč jaksi izoluje od vnějšího světa, nevykonává úplně pohyb „dovnitř“, nesměřuje „zpět k sobě“, k analýze vlastních duševních pochodů, pocitů, svého rozpoložení. Spíše utíká před tím, co se odehrává vně, staví zákopy. Proto onen pohyb může paradoxně vypovídat více o stavu současného světa než o protagonistovi.
