Ana Luísa Amaral

O spadaných kaštanech, o loupání cibule, o komárovi poletujícím v kavárně – Ana Luísa Amaral při psaní poezie často vychází z každodenních situací. Ohrazuje se však proti termínu „banalita“, protože nic, co se týká života, není banální. Její tvorba je ale také aktivistická, angažovaná, upozorňuje například na nebezpečí návratu diktatur. Podle ní je to jako s vejcem: jakmile spadne, rozbije se a už ho nikdy neslepíte a nenaplníte rozlitým obsahem.

Ana Luísa Amaral patří k nejznámějším portugalským básnířkám a vydala také několik knih pro děti: s jejími básněmi se dnešní Portugalci setkávají už v raném školním věku. Tvorba je pro ni prostředkem osobního boje proti všem projevům bezpráví a útlaku, stejně aktivistický tón volí i v poezii s tematikou feminismu a genderové rovnoprávnosti.