Radek Štěpánek

Jak už je autorovým zvykem, i jeho nejnovější básnická sbírka Velké obcování reflektuje především přírodu s jejími ekosystémy. Průkopník současné české environmentální lyriky ji ale v této knize nachází i v městském prostředí, kterému se doposud až na výjimky vyhýbal. Nakonec ale nemá smysl tyto dva světy (přírodní a lidský) stavět do opozice. Ve sbírce totiž tvoří jedno smysluplné a doplňující se univerzum.

„V básni Mrak zmiňuji čínské delfínovce – píšu o nich jako o šedých andělech z řeky Jang-c’-ťiang. Pamatuji si, že v šesté třídě, to bylo ke konci 90. let minulého století, za mnou přišel táta do družiny a ukázal mi článek z novin nadepsaný ‚Delfínovců v řece Jang-c’-ťiang ubývá‘. A už v roce 2006 byl tento druh definitivně vyhubený,“ říká v rozhovoru básník Radek Štěpánek, jenž tím zároveň prozrazuje hlavní téma své nové sbírky Hic sunt homines.

Jihočeský básník Radek Štěpánek ve své nejčerstvější sbírce otevírá nové téma. Přírodu reflektuje v silném environmentálním apelu, jenž není pro současnou českou poezii vůbec typický. Jeho poezie ale není angažovaná prvoplánově. Tento poetický svět je podložen aktivním a erudovaným přístupem, autorovým dokonalým vhledem do přírodních procesů.