MZ

Miroslav Zelinský

Nakolik bude kniha přínosná pro ministerské úředníky či pro vládní Radu pro výzkum, vývoj a inovace, si netroufám hodnotit. Pokud ale někoho – třeba i čistě soukromě, bez ohledu na exaktní měření „efektivity“ umělců – zajímá umění jako jeden ze způsobů osvojování světa (a prostředků, jak se v něm orientovat), ten nechť po tomto útlém svazku sáhne. Nemusel by být úplně zklamán.

Mnohé z odpovědí jsou dokonale předvídatelné. A ač nechceme snižovat úctyhodnost jejich původců, někdy mají nebezpečně blízko k líbivým frázím. Jak k tomu kousavě, ale trefně poznamenává biolog Jan Zrzavý: „Jsou otázky, které přímo svádějí k odpovědi co nejušlechtilejší, otázka po osobním vztahu k umění patří mezi ně (i nejhloupější respondent chápe, jaká odpověď je ta správná).“