Trojice sci-fi povídek zavedeného autora se odehrává v postapokalyptické Evropě a opět se tu objevuje trojice nesourodých dobrodruhů. Ovšem do děje zavítal i závan současné protimigrantské hysterie.
VŠ
Vladimír Šlechta
Projekt kolonizace Gordonovy země ztroskotal, peněžní toky si našly jiná řečiště, ba sám král Arkastie vzal roha a už deset let se kdesi skrývá – podle některých kvůli spiknutí zlých lidí, podle jiných proto, že to je psychopatický šmejd s krví nevinných na rukách. Jenže se blíží čas, kdy se mají naplnit staré dohody, a situace v pohraničí zase jednou připomíná kotlík varu.
Šlechtovo persiflážní dílo provokuje k přemýšlení a domýšlení, což obvykle bývá znakem kvalitní literatury. V tomto ohledu přesahuje horizont žánru fantasy a blíží se k postmoderním hříčkám autorů jako Miloš Urban.
Základní předpoklad této parodie s motivy z Pána prstenů je následující: celá válka o prsten nebyla než velká kamufláž. Bohužel konstrukce, kterou autor vystavěl, by možná obstála při vtipkování nad vínem, nikoli však jako román.
Rok Havrana lze číst jako postapokalyptický akční román i jako výraz přehnaných obav z toho, co Česku hrozí z islámských zemí. Ve Šlechtově světě česká vláda přijala statisíce nepřizpůsobivých uprchlíků. Následné bouře přerostly v občanskou válku, během níž se do České kotliny stáhli víkendoví válečníci z celého světa.
Vladimír Šlechta nikdy nešetřil nápady a nikdy se nebál dělat si ze svých oblíbených pokleslých žánrů legraci. Umně balancuje mezi zábavou, hořkou ironií i ryzím, adrenalinovým pulpem. Právě ochota vystavět akční, často velmi krvavý příběh kolem v podstatě anekdotické nebo fraškovité zápletky jeho psaní činí zajímavým.
