Některé pasáže knihy snad trochu působí jako líčení orientálních harémů, do kterých literáti 19. století zálibně projektovali to, co bylo u nich doma zakázáno. Současně ale není možné autorovi upřít velkou sečtělost, kterou ovšem nedává okázale najevo. Podle některých svých oborových kolegů je Stingl dnes někdo, kdo by možná řadu profesionálních etnologů a antropologů „strčil do kapsy“. Jako populární příručka může kniha dobře splnit svoji osvětovou úlohu.
MS
