Kniha Fernanda Báeze je v každém případě dost depresivní četba. Především pro milovníky knih.
FB
Fernando Báez
Autor sám přiznává, že je tímto tématem „posedlý“. Jako čtenáři této umanutosti „vděčíme“ za Báezovu vytrvalost a pracovitost, s níž svůj seznam zničených knih stále doplňuje. Bohužel mu ale přitom podle mne trochu schází odstup. Dramaticky píše o „děsivé“, případně „ohromující“ a „skličující“ zkáze knih a lamentuje nad tím, jak málo textů se nám dochovalo třeba z antické doby; skepticky ale můžeme dodat, že až na výjimky i to málo, co se dochovalo, čtou dnes hlavně specifičtí nadšenci.
