Na ulici už byla tma. Nevím, jak dlouho jsme na otce čekali, ale zdálo se, že se nevrací celý den. Mo se plížila uličkami, držela se při domovních zdech. Zastavovala se a naslouchala, pak honem zase běžela dál. Bratr vystrčil hlavu z pokrývky a díval se vzhůru. Mžoural, ruce i nohy měl svěšené. Napodobila jsem ho a viděla černé, holé, propletené větve na šedivém nebi a strmé zdi domů. Tam, kde naše těla, přimáčknutá k sobě, splývala v jedno, bylo příjemně teplo.
LF
Léda Forgó
Německá spisovatelka maďarského původu Léda Forgó mluví v rozhovoru o tom, proč píše německy a proč její knihy nevycházejí v rodném Maďarsku.
Léda Forgó (1973) je německy píšící autorka maďarského původu. V Německu žije od svých jednadvaceti let. Vyrůstala v Budapešti, po maturitě začala studovat historii v Pécsi.
V naší svobodné, globalizované a stárnoucí Evropě se dítě stalo kultem. A do tohoto společenského ovzduší přichází maďarská autorka Léda Forgó – žijící v Německu a píšící německy – se svou románovou prvotinou, kterou vypráví dcera, jež byla své matce spíše přítěží.
