Osud polského prozaika Juliana Stryjkowského je do jisté míry charakteristický pro tu část polsko-židovských autorů, kteří vyrůstali v ortodoxních židovských rodinách, prošli si fascinací nejprve sionismem a posléze komunismem, aby po letech slepé víry (protože „víra“ je v případě Stryjkowského klíčovým slovem) dospěli – dříve či později – k vystřízlivění.
JS
Julian Stryjkowski
Hostinec na tehdejší rakousko-ruské hranici, který patří Židovi zvanému zde prostě „starý Tag“, je dějištěm románu, jehož děj zaujímá jednu noc. V originále nese kniha název Austeria a je dobře, že se překladatelka či nakladatel rozhodli uvést tento název aspoň v závorkách na přebal a titulní stranu. „Austeria“ je označení, které se začalo užívat pro zájezdní hostince podél důležitých cest, když „krčma“ přestala být dost nóbl.
