Leccos z toho, o čem Liessmann píše, čtenáři mohli číst už v jeho předchozích textech. A zároveň v některých rovinách u něj téma „hranice“ zůstalo nedostatečně rozvinuto. Očekávat ovšem od Liesmannovy knihy multidisciplinární příručku by bylo bláhové. Jde o filozofovo zamyšlení nad potenciálně mnohem výživnějším tématem, které může podnítit k dalšímu studiu, potěšit, ale jen málokoho překvapí.
KL
Konrad Liessmann
Liessmannovo Univerzum věcí do jisté míry navazuje na jeho úspěšnou Teorii nevzdělanosti. Jestliže v ní autor kritizoval přehnaný důraz na efektivitu a racionalizaci, aplikované v oblasti školství a vzdělávání, pak v Univerzu věcí sleduje uplatňování týchž principů v každodenním životě. Zatímco podle něj totiž „zisky z racionalizace a automatizace jsou nedotknutelné“, lidská důstojnost v současném světě bohužel nedotknutelná není.
Pod politickou nálepkou „společnosti vědění“ je ukrytá společnost nevzdělanosti. Vědění jako svobodné potýkání se s poznáním a vzdělání jako cesta k němu jsou ohroženy principem podvojného účetnictví a zánikem každého „tržně neperspektivního vzdělávacího produktu“.
