GC

Géza Csáth

Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor.

Dne 11. září 1919 se na nově vytyčené demarkační linii mezi Maďarskem a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců objevil mladý muž, který se dožadoval průchodu, neboť měl namířeno do Budapešti. Po krátké strkanici a výměně názorů se srbskými pohraničníky spolkl smrtelnou dávku pantoponu a na místě zemřel.

Tragická postava maďarské literatury Géza Csáth (1887–1919) se představuje českému čtenáři pozoruhodnou sbírkou povídek. Ve svých symboly nabitých textech zobrazuje nešťastné hrdiny pohybující se zčásti ve snovém světě a zčásti v syrové realitě vlastní existence, z níž se, každý po svém, pokouší vymanit. Zdařile tak demonstruje frustrující atmosféru urbánního prostředí přelomu 19. a 20. století a zachycuje lidské trápení v jeho nejfatálnějších podobách.