Peter Juščák

Labuť jako symbol svobody, ošklivé káčátko měnící se v elegantního dospělého ptáka, labuť jako něco nedotknutelného, nádherného. Slovenský autor rozehrává mnoho významů tohoto symbolu. Kniha pojednávající o životě žen ve stalinském gulagu se soustřeďuje především na naději a svobodu – vždyť co může být pro vězeňkyně bez budoucnosti více ohromující než hejno labutí, které jim v oplocené zóně přelétá nad hlavou.

Osud mladé ženy, kterou ze Slovenska na základě nepodloženého obvinění a absurdního, rychlého vojenského soudu odvlekli do gulagu, nepochybně představuje přitažlivé, velké, ale i tíživé a z hlediska autorského ztvárnění nesmírně náročné téma. Je to próza hluboká, mnohovrstevnatá, v ideovém plánu bohatá. Jedna z nejvýznamnějších uměleckých výpovědí posledních dvou desetiletí.

Autor Peter Juščák nie je na slovenskom knižnom trhu žiadnym nováčikom. Je autorom niekoľkých kníh – tá ostatná má názov Návod na použitie zvyšnej časti života. Veľmi pekný grafický návrh obálky od Tibora Hrapku vzbudzuje nádeje na rovnako pútavé čítanie, no bohužiaľ nie je tomu tak.