Švédský spisovatel Jan Guillou o úspěšném cyklu historických románů Velké století, ale také o svém vztahu k Československu a o tom, proč pro něj byla fantastická zkušenost stát se politickým vězněm ve Švédsku.
Jan Guillou
Guillouova desetidílná historická série Velké století, která si klade za cíl prostřednictvím románů zpracovat zásadní historické okamžiky dvacátého století, dospěla k šestému dílu, který líčí nelehká padesátá léta.
Přiblížit čtenáři prostřednictvím osmi poutavých románů historii 20. století – takové ambice má úspěšný švédský autor Jan Guillou. V českém překladu se nyní setkáváme se třetím dílem série, kdy se nad Evropou 20. a 30. let stahují mračna.
Jestliže první díl série Velké století představuje jakýsi technologický úvod a ideově se zaměřuje na lidské okouzlení vědeckým pokrokem, následující Norský dandy přichází s osobitým přehledem dějin umění a filozofie.
Autor úspěšných špionážních thrillerů a tzv. Křižácké trilogie, odehrávající se v období středověku, se pustil do velkolepého projektu: v sérii deseti románů se chystá zachytit celé 20. století. V češtině nyní vyšel první díl cyklu.
Román z doby křižáckých tažení místy připomíná naivní pohádku pro dospělé. Zároveň však jde svým způsobem o angažovanou literaturu, která ukazuje nesmyslnost nenávisti mezi muslimy, křesťany a židy.
Osobnost novináře a spisovatele Jana Guilloua (*1944) zná ve Švédsku snad každý. Při vyslovení jeho jména se člověk setkává s neskrývaným obdivem, závistí i nechutí k tomuto neustále provokujícímu publicistovi, který rád šokuje a zároveň říká vždy naplno, co si myslí.