Jean-Claude Carrière

U. E.: Když se na texaských školách měla v 19. století zavádět výuka cizích jazyků, postavil se proti jeden senátor a takto logicky argumentoval: „Jestliže Ježíšovi stačila angličtina, pak nemáme dalších jazyků zapotřebí.“ J.-C. C.: A v Indii je to ještě jinak. Knihy tam samozřejmě existují, ale ústní tradice je vždy přitažlivější. Ještě i dnes ji považují za věrohodnější. Proč? Staré texty se pronášejí a hlavně zpívají ve skupinách. Jestliže někdo udělá chybu, skupina jej na to upozorní.

Autoři v knize navýsost zábavnou formou poukazují na četné paradoxy soudobé civilizace, v níž se vzmáhají nové a nové způsoby komunikace, aniž by přitom zanikaly ty předešlé, mnoho stran je v návaznosti nato věnováno tomu, jak se dnes zmocňujeme a co přetrvává z předchozího kulturního dědictví.